Šerif se žení.

 

       Výbor z povídek amerického západu jsem četl před více než třiceti lety. Už v době prvního čtení se jednalo o značně potrhaný exemplář, který šel z ruky do ruky. Snaha o další výpůjčku vyšla naprázdno, neboť kniha byla pro neúměrné poškození vyřazena z čtenářského fondu.

      Z té dávné minulosti vím jak mě kniha zaujala. Nebylo to ani tak silou příběhů, jako spíše syrovostí a různorodostí, která by možná v jiné situaci byla na škodu. V této knize však stojíme u zrodu a sjednocování literatury nového národa. Původní národnost přistěhovalců není uvedena, ani životopisné údaje nejsou úplné. Rozpětí jejich života se odehrává v čase sto padesát až sto let od současných dnů.

Ta vzdálenost v čase, snad díky překladům, není znát. Nebudu zde uvádět jména autorů až na jediné. Jack Schaefer, jeden z mála narozených již po roce 1900. Původním povoláním novinář. Ve své povídce Paličák má mnoho co říci i k otázkám a problémům současného světa. Ano, je možné vzepřít se násilně špatnému zákonu. Ano, je možné bojovat za spravedlnost i silou. Cena tohoto rozhodnutí je ale vysoká. Hrdina povídky, stárnoucí farmář Brent, vás zaručeně přesvědčí.  Ano, je to možné, ale jedině za cenu osobní oběti. Žádné střílení ze zálohy, žádné chytračení, ale rovný chlapský střet, kdy se hlavní postava příběhu stává dobrovolným terčem bez šance na přežití. To je cena, kterou je ochoten zaplatit již ve chvíli, kdy pozvedne zbraň proti zlodějům, kteří se zmocnili jeho polí.

Asi stojí za to vyjmenovat alespoň názvy povídek následujících za onou titulní s názvem, Šerif se žení. Každý z nich vyvolává emoci souznící s obsahem.  V těch názvech je i poezie zakladatelů budoucnosti. Posuďte sami: Jak je v kraji zvykem, Nevypočitatelný, Pan smrťák a Rudovláska, Paličák, Škoda rány, která padne vedle, Jizvy cti, Rané sňatky a Hospoda „ U Poslední naděje“.

    Všechno v povídkovém souboru by možná bylo jen poměrně poutavou četbou. Je zde však i životodárná půda, která je jakýmsi mezistupněm mezi rodovými kořeny evropské minulosti a americké budoucnosti. Dávné pohádky, zvyky, tradice a jistoty, se na těchto nekonečných pláních nového světa přetavují z ústního podání a skromných knihovniček předků v nový a sjednocující se tvar.

    Samozřejmě, že tato úvaha je pouhým zamyšlením laika bez znalosti chronologického vývoje americké literatury. Možná ale tím více na mne působí kouzlo urputnosti života, který i v neustáleném a drsném prostředí hledá potvrzení své existence a pozvolna zapouští kořeny.

    Vždyť, kdyby bylo čtení příběhů jen zábavou a nasycením smyslů čerpajících z umu zápletky nebo vybroušeného stylu, čím by nás obohacovalo. Jsou zde i otázky, které přemýšlivého čtenáře provokují k zamyšlení. Je zde i pozadí děje, které u skutečné literatury není jen kulisou, ale živým, do přítomnosti se odvíjejícím filmem, který v rychlém střídání světla a stínu občas dovolí nahlédnout i do budoucnosti. Je i pamětí společnosti, která by bez pochopení sebe sama zabloudila v mrtvých ramenech vlastního plynutí.

 

Šerif se žení

Povídky z amerického západu

Uspořádal a poznámkami o autorech opatřil Tomáš Korbař

Vydala Mladá fronta v edici „13“

Vydání 1   Praha 1970

náklad 50.000 výtisků