William Golding  -  Pán much

     Co je obsahem slova svoboda? Myslím, že s tímto pojmem se tak či onak všichni vyrovnáváme. Pro někoho je svoboda bezbřehou oblastí ve které je právě jen on sám rozhodčím všech dějů. Pro někoho je svoboda vytěsněním autorit, odstraněním hranic a naplněním snu, který mu splní veškerá přání. Pro skupinu dětí se může pocit svobody zrodit z vědomí, že na ně nedozírá nikdo z dospělého světa. Pane Bože, jak jsou všechny naše představy zkreslené. I když odvrhneme nepatrnou část viditelných pout, stále zde zůstává podvědomá paměť rodu, tisíce omezení, která nestanovil žádný člověk, nutnost činit, třeba i špatná rozhodnutí, genetický stín smečky.

     Komentář na přebalu knihy začíná větou:

Román „ Pán much „  je v moderní literatuře jedním z nejpůsobivějších a nejsrozumitelnějších podobenství o dobru a zlu, o to víc znepokojivém, že hlavními aktéry příběhu jsou děti.

     Děj knihy otevírá havárie letadla. Trup se rozlomí, pilotní kabina shoří, prostor pro cestující plný dětí,  je vyvržen na břeh ostrova.

      Po prožitém šoku, radosti, že přežili a dětsky dobrodružných představách, nastupuje snaha o vytvoření určitého společenského modelu. Je nutné vybudovat přístřeší, získat dostatek potravy, udržovat oheň, který přivolá náhodně proplouvající loď.  Symbolem autority se stává mušle na kterou lze zatroubit a svolat poradu. Kdo drží mušli má právo mluvit.   

       Ostrov položený v tropickém pásmu, oplývající florou i faunou, jedlými plody a plachou zvěří, by mohl být obrazem ráje na zemi. V ráji však nemůže panovat anarchie. Drobné a nevinné štulce signalizující boj o moc a právo rozhodovat, se s přibývajícím časem vyostřují.

Je lepší myslet na budoucnost, nebo plně užít přítomné chvíle? Je lepší být ochráncem osady a ohně, nebo odvážným lovcem a tím kdo otáčí rožněm?

        V románě je mnoho klíčových momentů posouvajících děj. I toto dětské společenství si utváří strašáka s kterým je nutno bojovat. Obluda z moře, obluda ze vzduchu. Skupina lovců

vyvolá roztržku a ustavuje vlastní kmen. Po ulovení divokého prasete naráží lovci jeho hlavu na kůl jako dar obludě.

        Při hledání smíru na toto místo dorazí chlapec Simon. V horečném snu, vyslechne od,  „Pána much“ , který je symbolem všeho zla, jen posměch a hrozby.

      Hledá smír ale přesto je o chvíli později, / a na okolnostech nezáleží/ sám považován za obludu a skupinou vzrušených lovců ubit. Nešťastná náhoda? Vražda? Příběhy mají svou vlastní logiku a nemohou vybočit.

      Touto, možná ještě náhodnou smrtí, je překročena hranice. Ze vzpurného společenství se stává divoká smečka. Při novém pokusu o dohodu je zabit další chlapec a bývalý vůdce, který chtěl vrátit událostem ztracený řád, prchá jako psanec.

       Kmen se vydává na vražedný lov. Jeho jednání postrádá nejen logiku, ale i pud sebezáchovy. Aby vyhnali nepřítele z úkrytu zapalují pronásledovatelé lesní porost.

Z životodárné krajiny se stává poušť bez života.

       Když požár přiláká kolem plující válečnou loď, /příběh se odehrává v době druhé světové války/, jsou zachráněni.

 Ale jsou opravdu zachráněni?

        Román „ Pán much „ vydalo nakladatelství Odeon v roce 1993. Z anglického originálu přeložila Heda Kovályová. Vydání druhé, v Odeonu první. Náklad neuveden.

                                                                                                                         P.M.