TEXTY PÍSNÍ

 

 Lyžař

 Ovečky

 Podívej

 Přesto si zpívám

 Být psem

 Vlci

 Kocovina

 Bludiště

 Divák

 Hvězdná brána

 Už jsme tu zase

 Stres

 Princezna

 Zajíci

 Ariadna

 Jen sluncem být

Tohle co šeptám

Víno

Co zůstává

 Tulák

 Houpy hou

 Život

 Písnička

 Zpěv nočních ptáků

 

 

LYŽAŘ

 

 Po pláni lyžař jede

 lyžemi víří sníh

 a slunce chladně bledé

 se válí v závějích

 Pak vítr stopy skryje

 ze stop je bílé nic

 tak hořkne poezie

 ve všem co chceme říct

 Možná jen naivně soudím

 že můj zpěv doletí

 až do dálky kde bloudíš

 a zlomí prokletí

 Po pláni lyžař jede

 div že si nezláme vaz

 K dálce ho vítr vede

 na slova nemá čas

 Po pláni lyžař jede

 Mráz slova polyká

 a sluce chladně bledé

 se zimou zalyká

 Možná jen naivně soudím

 že můj zpěv doletí

 až do dálky kde bloudíš

 a zlomí zakletí

 Po pláni lyžař jede

 lyžemi víří sníh

 a slunce chladně bledé

 se válí v závějích

 

OVEČKY

 

 Až přejdou ovečky lávku

 až usne louka i sad

 až ztichnou i ptačí hnízda

 budeme si povídat

 O tom kam zapadlo slunce

 kam pluly pentličky řek

 o věcech sladkých a hladkých

 skoro jak z pohádek

 O našem domě a sadě

 nad kterým obloha spí

 o tom, že než příjde ráno

 svítí jen hvězdné sny

 Až přejdou ovečky lávku

 až každá najde svou skrýš

 Ale já mluvím a mluvím

 a ty zatím dávno spíš

 

 

 

 PODÍVEJ

 

 Podívej jak venku sněží

 To se ti jen něco zdá

 Sníh přikryl kopule věží

 Vždyť je tam strašlivá tma

 Podívej těch šedých květů

 Ty kreslil vítr a mráz

 Možná že závidí létu a

 Možná je viděly v nás

 Podívej těch šedých květů

 Ty kreslil vítr a mráz

 Možná že závidí létu

 Možná je viděly v nás

 Tak už dost řečí a vzdechů

 rolničky z ulice zní

 Láska se na saních veze

 a my se projedem s ní

 Tam uvnitř v příšeří domů

 zruší tmu co nám svět dal

 byť náš hlas v tichu ji ztratil

 znovu ji pozvěte dál

 Tam uvnitř v příšeří domů

 zruší tmu co nám svět dal

 byť náš hlas v tichu ji ztratil

 znovu ji pozvěte dál

 

 

 

 

PŘESTO SI ZPÍVÁM

 

 Lupení létá v ulicích

 za mraky čeká chladný sníh

 z dálky se zima blíží

 Je čas si dojít pro kabát

 na řadu dní se slunce vzdát

 a zahnat bolest v kříži

 Ty tvrdíš je to beznaděj

 jen samá šeď a žádný děj

 bůhví co zítřek skrývá?

 Ač bych se o něj nevsadil

 a jenom matně tuším cíl

 přesto si ještě zpívám

 Ač bych se o něj nevsadil

 a jenom matně tuším cíl

 přesto si zpívám

 Prý je to slabost tvrdí mi

 sbor autorit zde na zemi

 co o zítřky se stará

 Já si však budu zpívat dál

 i kdyby svět sníh zasypal

 a kreslit mapy jara

 Já si však budu zpívat dál

 i kdyby svět sníh zasypal

 a kreslit mapy jara

 

 

 

BÝT PSEM

 

 Být psem se zdá být snadné

 Kdo by tak nechtěl žít?

 Řekni však jestli zvládneš

 své pány neměnit

 Bůh ví jak snadno se mýlíš

 kde kým se necháš svést

 Víš, psi by neměnili

 jen řetěz za řetěz

 Psi chtějí víc než výběh

 A že si zaštěkaj?

 V tom štěkotu je příběh

 jak potkat člověka

 Člověka s pevnou vůlí

 Oči v nichž leží klid

 Hlas, který radost sdílí

 a umí pohladit

 Být psem se zdá být snadné

 Kdo by tak nechtěl žít?

 Řekni však jestli zvládneš

 své pány neměnit

 Být vždy a ve všem sebou

 Umět se celý dát

 a do dnů které zebou

 marnivě neštěkat

 

VLCI

 

 Po horách vlci bloudí

 ovce jdou údolím

 Svět zubů a svět drápů

 Prý to moc nebolí

 Vždyť v čase který plyne

 jak řeka bez břehů

 je nepřehledná spousta

 strakatých příběhů

 ref My v tomto světě žijem

 píšeme scénáře

 a občas s vlky vyjem

 máme tvář bez tváře

 Pak v moři lhostejnosti

 perem svou nevinu

 a s okázalou ctností

 přikývnem zločinu

 Po horách vlci bloudí

 Rozum však nevěří

 Vždyť máme psy a ploty

 a zámky u dveří

 Bydlíme v zděných domech

 za hradbou pevných vrat

 Do oken dáme mříže

 čeho se tedy bát

 

 ref My v tomto čase žijem

 píšeme scénáře

 a občas s vlky vyjem

 máme tvář bez tváře

 Pak v moři lhostejnosti

 perem svou nevinu

 a s okázalou ctností

 přikývnem zločinu

 

 Po horách vlci bloudí

 a míří do rovin

 Navečer dole u vsi

 se mihl šedý stín

 Už volně chodí kolem

 do oken nahlíží

 a počítá si lidi

 tam uvnitř za mříží

 ref My v tomto světě žijem

 píšeme scénáře

 a občas s vlky vyjem

 máme tvář bez tváře

 Pak v moři lhostejnosti

 perem svou nevinu

 a s okázalou ctností

 přikývnem zločinu

 Po horách vlci bloudí

 a míří do rovin

 Navečer dole u vsi

 se mihl šedý stín

 Už volně chodí kolem

 do oken nahlíží

 a počítá si lidi

 tam uvnitř za mříží

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

KOCOVINA

 

 V zšeřelé vinárně

 u rohového stolu

 seděla holka

 jako z reklamy

 Sálem čpěl ostrý

 parfém alkoholu

 Já byl v té chvíli

 téměř bezbranný

 Když potom povstala

 a přistoupila ke mně

 A řekla: Heleď

 Jsem tu pro tebe

 Se mnou se v mžiku

 zatočila země

 a zdál jsem se být

 kousek od nebe

 Tiše mi šeptala

 že žádná láska není

 Že si však můžem

 hrát na to, že je

 A že zná tajný

 recept na trápení

 pro všechny kterým

 chybí naděje

 Civěl jsem přihlouple

 jak civí z roští sova

 zatímco ona

 dál si vedla svou

 Já prvně potkal

 takhle přímá slova

 zakrytá jenom

 lehkou fasádou

 

 Pak jsem se vymáčkl

 zarazil svůdný příval

 Odmítl všechny

 skvělé polohy

 Jestli se na nás

 někdo v sále díval

 musel to býti

 pohled pro bohy

 Řekla mi: Víš, jsi osel

 houby světa znalý

 Přes světlo v očích

 padla opona

 Střevíčky někam

 jinam odklapaly

 Ne žádný zázrak

 se už nekonal

 Dál sedím v přítmí

 a dál srkám teplé víno

 Na čele ještě

 trochu hustší mrak

 a i když zítřek

 hrozí kocovinou

 s bezmeznou vírou

 věřím na zázrak

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 BLUDIŠTĚ

 

 Jsi sám a bloudíš bludištěm

 Vítr zved z dlažby prach

 Tma obklopila celou zem

 a z dálky  kouká strach

 Strach že se mineš s osudem

 a neobjevíš klíč

 že v zámku dveří nebude

 nebo že zabloudíš

 Já tě však čekám Zavolej

 Řeknu ti kdy a kam

 Jen jednou na má slova dej

 a nezůstávej sám

 Já jsem tvá linka důvěry

 Nám dálka nesvědčí

 Zapomeň lži a pověry

 Já jsem tvé bezpečí

 Budou ti lásku rozmlouvat

 budoucnost nabízet

 o dobrodružství zítřků lhát

 a rozvracet tvůj svět

 

 Budou ti šeptat krásné sny

 sny nedotčené tmou

 které jak z mýdla bubliny

 se s ránem rozplynou

 

 Ty se však nedej slovy zmást

 poblouznit klamným snem

 a ze všech hlasů jen můj hlas

 Ať je tvým průvodcem

 Já jsem tvá linka důvěry

 Nám dálka nesvědčí

 Zapomeň lži a pověry

 Já jsem tvé bezpečí

 Ty se však .....

 ..Ať je tvým průvodcem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DIVÁK

 

 Den ukončil svá dramata

 Už tě jen změna láká

 Celý den jsi svou roli hrál

 teď jsi tu za diváka

 Máš hotovo, nic nemusíš

 Spěch zarazil svůj příval

 Ať se zas jiní pinoží

 Co by ses nepodíval

 Sál ztichl světla pohasla

 jen jeviště dál žije

 Včera se hrála truchlohra

 a dneska komedie

 Pokud sám nevíš jak to je

 zkušený divák řekne

 Zda i ten jemuž ublíží

 s kostýmem křivdu svlékne

 Rány tu tolik nebolí

 smrt i zlost jsou jen fikce

 Ne osud, ale režisér

 má ruku na kolíbce

 Sál ztichl světla pohasla

 jen jeviště dál žije

 Včera se fraška dávala

 a dneska tragedie

 Den ukončil svá dramata

 Už tě jen změna láká

 Celý den jsi svou roli hrál

 teď jsi tu za diváka

 Máš hotovo nic nemusíš

 Spěch zarazil svůj příval

 /:Ať se zas jiní pinoží

 Co by ses nepodíval:/

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 HVĚZDNÁ BRÁNA

 

 To zde je naše hvězdná brána

 Každý se může přidat k nám

 Co bude dál čas nechá na nás

 v něm fikce otevřela krám

 Zde žádné věci nekoupíte

 Máme jen sny a představy

 Sny jaké vlastní každé dítě

 než ho svět o ně připraví

 A proto my vzdor zralým létům

 zkusíme bránu otevřít

 A znovu připomenout světu

 Bez fantazie nelze žít

 To zde je naše hvězdná brána

 Kdo zkostnatěl ten mine ji

 Ač odřená a vyviklaná

 je nekončící nadějí

 A proto my vzdor zralým létům

 zkusíme bránu otevřít

 A znovu připomenout světu

 Bez fantazie nelze žít

 

 

 

 

UŽ JSME TU ZASE

 

 Už jsme tu zase,

 Mrzout stěžuje si,

 že má být bdělý

 i když nemusí

 Vezeme vážnost

 vezem i psí kusy

 svět lidí to jsou

 naše kulisy

 Máme zde šašky

 mudrce i cvoky

 symboly moci

 křivé zrcadlo

 Scénář nám dává

 na chvíli pocit

 že jen váš potlesk

 řídí divadlo

 Už jsme tu zase

 v ruce klobouk z módy

 Na těchto prknech

 nikdo nezbohat

 Když chybí štěstí

 uvaříme z vody

 Ale i tak se

 dovedeme smát

 Už jsme tu zase

 ... naše kulisy /sl 1/

 Máme zde šašky

 mudrce i cvoky

 Symboly moci

 křivé zrcadlo

 Scénář nám dává

 důvěrný pocit

 že jen váš potlesk

 řídí divadlo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 STRES

 

 Počítám od jedné do deseti

 Spát se mi nechce a čas letí

 Venku se stmívalo teď tma bledne

 /: to bude zas pěkný dopoledne :/

 Oběd mi vystydne schůzku zmeškám

 té mé to vysvětlit půjde ztěžka

 Když mi dá kopačky bude jiná

 /: mně hned tak ňáký truc nedojímá :/

 Počítám od jedné do deseti

 Spát se mi nechce a čas letí

 Venku se stmívalo teď tma bledne

 /:to bude zas pěkný dopoledne :/

 Písek se dosypal venku svítá

 Už je tu nový den zas v tom lítám

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 PRINCEZNA

 Byla jedna princezna

 holka jako květ

 Každý kdo ji uviděl

 ztratil hlavu hned

 A ta když se usmála

 třeba maličko

 všichni kolem říkali

 vyšlo sluníčko

 V černé skále pod hradem

 usídlil se drak

 Sluníčko se schovalo

 Skryl ho černý mrak

 Černé sukno po domech

 hlavu věší král

 V téhle divné pohádce

 se i Honza bál

 Všichni oči klopili

 Už ji vedou v sluj

 Princezničko překrásná

 Bůh tě opatruj

 Hloupý drak, ten hloupý drak

 hloupé oči zved

 Ale jak ji uviděl

 ztratil hlavy hned

 Byla jedna princezna

 holka jako květ

 Každý kdo ji uviděl

 ztratil hlavu hned

 A ta když se usmála

 třeba maličko

 všichni kolem říkali

vyšlo sluníčko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ZAJÍCI

 

 Jdou zajíci po silnici

 za plotem pes štěká

 zajíci jsou voražení

 pes je nepoleká

 Na kraji vsi čeká pole

 a na poli zelí

 Zajíci se překřikují

 že by večeřeli

 Pes se kouká jako jelen

 řetěz brání v činu

 Jen bezmocně z dálky zírá

 na tu zlodějinu

 Zajíci jsou dneska v ráži

 je jim úzká cesta

 Jen se divím že je za to

 Pán Bůh nepotrestá

 Žerou hlávky, žerou košťál

 až se jim dmou bříška

 když k nim jako z udělání

 z dálky žene liška

 Do zajíců jak když střelí

 hned se hrůzou třesou

 Vždyť ta jejich těžká břicha

 běhy neunesou

 /: Z toho co se potom stalo

 poučení plyne

 Predátora na řetěze

 vždy vystřídá jinej :/

 

 

 

 

 

 

 

 

ARIADNA

 

 Černá cesta černé schody

 černá mlha sem i tam

 Hledal jsem tě na všech cestách

 ale už tě nehledám

 Klubko nití zamotané

 v očích černý stín

 Ariadno co se stane

 když tě opustím?

 Černý osud se tmou mihne

 s černou plachtou na lodi

 Neúprosná kletba stihne

 ty kdo lásku zahodí

 Nečeká tě pomoc žádná

 Slzou smej svou líc

 To mi řekla Ariadna

 Jen to a nic víc

 Černá cesta, černé schody

 černá mlha sem i tam

 hledal jsem tě na všech cestách

 ale už tě nehledám

 Nevyhlížím břehy známé

 Na nic nečekám

 K slunci které v dálce vadne

dál popluji sám

 

 

 

JEN SLUNCEM BÝT

 

 Být jen sluncem být

 a plout a hřát

 Dát kytkám pel

 S povětřím si jen hrát

 Mráčky vést Bůh ví kam

 jít cestou kterou znám

 těm kteří věří snům

 celý se dát

 Denně zpívat píseň svou

 krásně toulat oblohou

 Mít věčně rád

 Tou cestou jít a ztrácet

 paprsků nit

 K vám jenom k vám se vracet

 krásně si žít

 Mráčky vést Bůh ví kam

 jít cestou kterou znám

 těm kteří věří snům

 celý se dát

 Já však

 jít musím po svých

 přes bláto šedých cest

 svůj všední den

 za sluncem zlatým nést

 písně cestou rozdávat

 jenom z dálky zamávat

 těm kteří jako já

 jdou na svou pěst

 A tak zpívám dnům i tmám

 někdy v houfu, někdy sám

 a přesto rád

 

 

 

 

 

TOHLE CO ŠEPTÁM

 

 Tohle co šeptám tu dozní

 Zas jinak bude se hrát

 Někdo se po někom zblázní

 Přestane jiný mít rád

 Den bude dál svítit sluncem

 noc tmou se prodrolí

 Protože tak už to bývá

 Nic věčně nebolí

 Sen o zázraku skončil

 přes šedou vodní pláň

 já mávám já se loučím

 Já říkám tak se to staň

 Já říkám tak už to bývá

 když báseň pokazí rým

 Podívej moře si zpívá

 Pojď zkusíme to s ním

 Tohle co šeptám dozní....

 

 Pod nebem plným zlata

 lenivý koráb stál

 vířícím dnem teď chvátá

 k závětří podmořských skal

 Bloudící Mollstrôm zívá

 Pevnou zem hledáš, já vím

 Podívej moře si zpívá

 Pojď Zkusíme to s ním

 

 

VÍNO

 

 Když víno v hroznech dozraje

 a obloha když modrá je

 já chtěl bych jít

 až tam kde víno stáčejí

 a koření ho nadějí

 a s nimi pít

 Vzít džbán a hodit prsten tam

 a podati jej princeznám

 co pijí smích

 A nejhezčí to víno dát

 Vždyť nestane se tolik snad

 pro jeden hřích

 To víno rosu života

 které mi hlavu zamotá

 rozdat pak všem

 Ať píseň sladce pěnivá

 která v tom džbánu přebývá

 rozhoupe zem

 

 

 

CO ZŮSTÁVÁ

 Noc už je po trávě voňavá

 za soumrakem jen my

 Nakonec vždycky nám zůstává

 jen to co zůstat smí

 Z hlíny jen otisk naší paty

 z vody dlaň zrosená

 Z větru jen šátek rozevlátý

 a ze soumraku tma

 Pak sčítají se hlady vklady

 nevíra zvadlá v sen

 A to co vyjde dohromady

 je trpce neměnné

 Bloudící slova v bludném verši

 co rytmus pokazí

 a člověk mnohem bezradnější

 než prázdné nádraží

 Pak sčítají se hlady vklady

 nevíra zvadlá v sen

 A to co vyjde dohromady

 je náhle neměnné

 U dna jen to co neoslovíš

 Hra vzala slova zpět

 Bázlivé ticho v tichu loví

 a ptá se na součet

 

 

TULÁK

 

 V chatrči za městem

 se ubytoval tulák

 měl kabát zmačkaný

 záplaty se záplat

 Pro lidi ve městě

 byl jenom šedá nula

 tady však objevil

 všechno co měl kdy rád

 Do hrnce nad ohněm

 hodil pár holých kostí

 uvařil polévku

 řídkou jak letní den

 Dírami ve střeše

 mu napršelo štěstí

 a vítr od vedle

 nahlížel do oken

 To byly sousedi

 Pro ně byl jedním z mnoha

 kdo chodí po zemi

 a polykají prach

 a lidskou hloupostí

 chtěj přechytračit boha

 i když co chybí jim

 je téměř na dosah

 V chatrči za městem

 se ubytoval tulák

 Sta drobných radostí

 přes šedé chvíle nes

 /: Bral si co osud dal

 a chvíle přihrnula

 a pokud neumřel

 žije tam ještě dnes:/

 

 

 

 

HOUPY HOU

 Plujeme nocí větrnou

 bez map a bez kompasu

 Kéž by noc nocí zůstala

 a dala nám víc času

 Vítr si zpívá houpy hou

 ta píseň slova nemá

 Zářivé blesky svítí tmou

 a mizí do ztracena

 Vznáším se někde nad tebou

 Bouře se zvolna tiší

 Dvě lodi plují černou tmou

 a břeh je čím dál bližší

 Vítr si zpívá houpy hou

 v ranních snech všechno slíbí

 Dvě lodi plují černou tmou

 jak fantastické ryby

 Vznáším se někde nad tebou

 v červáncích zítřek vstává

 dvě lodi plují ranní tmou

 a den je nepoznává

 Vítr si zpívá houpy hou

 Bože jak ránem studí

 Dvě lodi olepené tmou

 už sáhly do osudí

 

 ŽIVOT

 

 Víš, na život si nestěžuj

 Vždyť se vším všudy je jen tvůj

 Ty sázíš kytky, šlechtíš sad

 a opatruješ co máš rád

 Zaváháš kytky uvadnou

 uhlíky v ohni vychladnou

 přestože v uších ještě zní

 dech předvčerejších vyznání

 Víš, na život si nestěžuj

 vždyť se vším všudy je jen tvůj

 Ty držíš karty a bank máš

 jen takový jak rozdáváš

 Stane se karta nejde ti

 snad mine rok snad století

 a ty bys přesto vyhrát chtěl

 i když je všechno na pytel

 Ne na život si nestěžuj

 Je se vším všudy jenom tvůj

 A přestože jsi stokrát pad

 nauč se vstát a znovu hrát

 

 

 

 

 

 PÍSNIČKA

 Jen si tak potichu zpívat

 nedráždit nerušit klid

 Když večer do tmy se stmívá

 je hlas jak dynamit

 Jen si tak potichu zpívat

 po špičkách obejít roh.

 Třeba stín někoho skrývá

 kdo ublížit by moh

 Jen si tak potichu zpívat

 nenechat spěchem se zmást

 Do tmavých koutů se dívat

 a nepřehlédnout past

 Protože pasti jsou všude

 jak závist, zloba a lži

 a dravce na stopě rudé

 písnička nezdrží

 Jen si tak potichu zpívat

 nedráždit nerušit klid

 Když večer do tmy se stmívá

 je hlas jak dynamit

 

 

 

 

ZPĚV NOČNÍCH PTÁKů  

 

Nás noční ptáky jen tak nerozhodíš

Byť zhusta pršelo a vítr houpal lodí

Byť tma se černala a kolem močál kvasil

A zítřky sliboval nám opět jiný Vasil

Ne už ten z včerejška.

Ten minul intonaci

Jsme prostě imunní.

Jsme volní noční ptáci

Nebem si létáme nad osamělým davem

Nad louží zkalenou

kde chladný měsíc plave

Kam hvězda za hvězdou

zraněným nebem letí

než jednou trefí se

a vlomí do zakletí

Tam v slunce doroste

a v náhlém rozechvění

Nás noční létavce

snad na anděly změní.