S P O L E Č N O S T

 

 

A C Y L P Y R I N A       H Y S T E P S E

 

PŘÍBĚHY  A   POZNATKY   ACYLPYRINOVÝCH    UČEDNÍKU

 

 

     Úvodem je třeba říci, že stejně jako v jiných seskupeních  i v řadách Acylpyrinových učedníků, došlo k zkreslení a mnohdy i popření Acylpyrinových myšlenek.

      Jak už to na světě chodí, každá výraznější myšlenka přitáhne k sobě mnoho následovníků, kterým chybí základní životní orientace.  Pokud by zůstalo pouze při tom, bylo by dobře.

Ve skutečnosti však těmto následovníkům nestačí pouze se myšlenkou inspirovat, ale postupně si ji přivlastňují, ohýbají a vkládají do ni své vlastní představy. Čím až to končívá můžeme dohledat v historii téměř všech náboženství a politických hnutí.

     Proč k těmto věcem obecně dochází nikdo s určitosti neví. Jedno je však jisté. Následovat geniální, či křišťálově  čistou myšlenku je sice svůdné, ale ve své každodennosti i velmi náročné.

      Ne nadarmo můžeme již v Knize knih čísti, že je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. A tak sledujeme-li skutky a životní příběhy Acylpyrinových učedníků, nenajdeme snad ani jediného, který by dokázal bezchybně a neomylně kráčet v mistrových šlépějích.

      Už samotné Acylpyrinovo zmizení vyvolalo stav rozčarování a deprese.

Na rozdíl od Acylpyrina Hystepse měli jeho učedníci jednu utkvělou představu. Tato představa by se dala vtěsnat do stručného hesla tohoto znění:

                                     

                                               ZMĚŇME  SVĚT  K LEPŠÍMU.

     

      O toto obecně přijímané východisko , se mnohokrát do krve pohádali. Nicméně ani tato zkušenost je od převážně neúspěšných pokusů nedokázala odradit.

Existuje zde i veliká pestrost profesí, životních postojů i naprosto protichůdných názorů

na funkčnost lidské společnosti.

      A tak zde objevíme podnikatele, ale i člena, pro kterého je problém, podniknout pouhý výlet na nejbližší kopec. Fanaticky věřícího křesťana i velmi vlažného a téměř ateistického muslima, osoby pracovité s příznaky vorkoholického syndromu, ale i osoby líné jako vši.

      Já vím, že i toto hrubé rozlišení příliš mnoho nesděluje. Vždyť vezměme si třeba označení lenoch a zapřemýšlejme. To je prostě neuvěřitelná škála možností. Jsou lenoši, kteří se nezvednou ani kdyby se na ně řítila lavina, ale i tací kteří z vrozené lenosti neustále pracují ve víře,  že až bude hotovo, začne ta jedině správná pohoda při které nebudou muset hnout ani malíčkem. Podotýkám, že jsem poznal i takové, kteří se díky této vizi upracovali k smrti.

     Ale dosti obecných slov. Nyní se pokusíme nahlédnout pod roušku úvah a dobrat se  živého masa pokrývajícího kostru této společnosti  

 

   Pro začátek něco o bujení členské základny, která se rozrůstá jako rakovina, a která jak předpokládáme, v nejbližších letech vstřebá veškeré obyvatelstvo evropského společenství.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SPOLEČNOST   ACYLPYRYNA   HYSTEPSE

 

Členství  a další náležitosti

 

Už při zakládající schůzi občanské iniciativy „ Společnost Acylpyrina Hystepse „ bylo rozhodnuto že nebudeme obtěžovat své příznivce vyplňováním přihlášek a podobnou administrativní zvůlí. Svým způsobem nám dali za pravdu i nově utvářené zákony o ochraně osobních dat. Podmínkou členství se tedy stalo pouhé seznámení dotyčné osoby s fenoménem kterým je Acylpyrin Hysteps. Více pro účely členství netřeba. Vznikla tím však poněkud kuriosní situace, kterou jsme si jako otcové zakladatelé neuvědomili. Vzhledem k takto jednoduše postavenému pravidlu nabytí členství je vlastně nemožné toto členství zrušit. Logicky, nevyplňujete-li přihlášku, nemůžete ji ani vzít zpět. Poněkud jsme se obávali, jak na tuto skutečnost budou reagovat naši odpůrci. Ovšem po důkladném rozboru situace vyšlo najevo, že Společnost Acylpyrina Hystepse, ve skutečnosti žádné odpůrce nemá a vlastně ani mít nemůže. Vždyť každý kdo se třeba jen zběžně seznámil s tímto fenomenem se chtíc nechtíc stává i členem naši veřejně prospěšné společnosti. Jakýkoliv útok na věrohodnost našeho společenství nebo rozhodnutí nás otců zakladatelů, se tedy automaticky stává vnitřní záležitostí členské základny.  O oprávněnosti nebo neoprávněnosti, rozhoduje naše vedení,

které je z důvodů bezpečnosti a ochrany osobních dat označeno neutrálním názvem „Nejvěrnější Acylpyrinovi  učedníci“. Naše záznamy dokládají, že ještě žádný z protestů a někdy i hrubých výpadů neměl racionální jádro. Jak sami vidíte naše občanská iniciativa nemá chybu. V tuto chvíli, kdy jsem snad neopomněl  říci nic podstatného mi dovolte abych Vám pogratuloval k Vaši hojné účasti a rozšíření našich řad. Nacházíte se v exkluzivní společnosti sahající až do nejvyšších pater moci. Škoda, že vzhledem k neexistující evidenci, která by mohla být zneužita, se nebudete moci pochlubit  kdo všechno již uvízl v této smyčce.  Ještě jednou gratuluji a dodávám: jakékoliv protesty jsou marné. Jak už bylo výše řečeno, ať chcete či nechcete,  jste naši.   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 U P O Z O R N Ě N Í

 

 Přednášky, studie a vůbec představy členů společnosti  Acylpyrina Hystepse, se dle názoru pořadatele této knihy,  mohou případně, jak jsme již předeslali rozcházet i s názory samotného A.H.

 Vzhledem k nedostižnosti této fenomenální osoby a  nemožnosti autorizace se předem omlouváme za případné  nesrovnalosti. Naše zkušenost je totiž taková, že lidská  přirozenost, ať už v důsledku obdivu, či z pouhé přízemní  snahy zviditelnit sama sebe, překrucuje všechno ryzí a i ty největší myšlenky stahuje směrem dolů na svoji vlastní  úroveň.

 

 

 DOPISY OD NAŠICH PŘÍZNIVCŮ

 Vážená společnosti Acylpyrina Hystepse /odstaveček z dopisu  dvanáctiletého Pavlíka z Frýdku Místku/

 Naši mi říkají, že jsem zatím moc malý a ještě ničemu  nerozumím. Já si ale myslím, že nemají pravdu. Četl jsem  vaše přednášky o Acylpyrinu Hystepsovi a chtěl bych být jako  on. Je škoda, že všechno, co jsem sehnal pochází z  ohmataných samizdatů.

 Myslím si, že knihu o takové osobnosti by měla vydat  akademie věd. Napište mi, jestli se něco podobného  nepřipravuje. Mám hodné rodiče. Jistě by mi ji koupili pod  stromeček.

 Milý Pavlíku, jsme teprve na úplném začátku výzkumů.  Všechno, co zjistíme, musí prověřit čas a diskuse s našimi  oponenty. Chceme předávat veřejnosti jen ryzí pravdu. Budeš  si, chlapče, muset ještě počkat. Co třeba až za vysvědčení?

 x

 Pan Kmoníček z Prahy Michle nám píše.

 Navrhuji Acylpyrina Hystepse na Nobelovu cenu. Slyšel  jsem o něm u nás v hospodě a myslím si, že si takové ocenění  opravdu zaslouží.

 Co k tomu dodat? Snad jenom tolik:

 Plně s vámi souhlasíme, pane Kmoníček. Jsme rádi,že nám  píšete. Návrhy na udělení této ceny se však registrují na  jiné adrese. Napište, prosím, našim kolegům do švédského  " Stockholmu "

 x

 To jsou, prosím, jen dvě malé ukázky z naší korespondence.

 Nechci zde zdržovat a proto jen krátce.

 Každý váš dopis nás potěší. Pište, telegrafujte, volejte,  vzdělávejte se a věřte, že na vás myslíme.

 

 Buďte prosím trpěliví. Poštovní úřad v našem městě má pouze  omezenou kapacitu. I telefonní linky nebývají vždy  dostatečně průchodné. Ale nebojte se. Jak by řekl Acylpyrin  Hysteps, máme před sebou celé třetí tisíciletí.

 

 Mimo normální běžnou korespondenci jsme zaznamenali  i takovéto podrážděné výkřiky:

 S tím Acylpyrinem mi už jdete na nervy. Musí to  být blázen, když pořád jenom něco zakopává. Měli byste ho  taky zakopat. A to pěkně hluboko, aby se nevyhrabal!!!

 Tak takhle ne, vážený pane /paní/. Škoda, že jste se  nepodepsal a neuvedl zpáteční adresu. Povšechně můžeme říci,  že vzhledem k Acylpyrinovu receptu na dlouhověkost je Váš  podrážděný návrh bezpředmětný. Jinak bychom Vám doporučovali  Acylpyrinův spis " Klidná mysl - šťastná budoucnost."  Sdělíte - li nám svou adresu, rádi jej na dobírku zašleme.

 x

 

 Jsou ale i dopisy, které nás mimořádně těší. Například  paní Lysohlávková, maminka malého Míši, se nám svěřuje:

 Vážený společnosti A.H.

 dlouho jsme měli strach o syna. Přestože navštěvuje už třetí  třídu, byl opožděný ve vývoji a špatně četl.Poslední dobou  jsme zpozorovali výrazné zlepšení. Zkoušeli jsme vypátrat  příčinu tohoto zvratu, ale příliš se nám nedařilo.

 Teprve včera v noci, když manžel hledal baterku, se  celá záhada vysvětlila. Představte si, že Míša pod peřinou  studoval Acylpyrinův spis: " Jak se stát úspěšným mladým  mužem a získat obdiv druhého pohlaví." Byli jsme s manželem  velmi šťastní, že v chlapcově vývoji došlo k tak  kvalitativnímu skoku. Tu noc jsme už samozřejmě nespali. Míša  teď může číst při velkém světle v obyváku. Vám z celého  srdce děkujeme i když víme, že nezištnost, s kterou  přinášíte do našeho chladného světa hřejivý hlas génia, by  si jistě zasloužila víc než prosté poděkování.

 Vaši věční dlužníci manželé Lysohlávkovi.

 x

 Jsou ale i jiné dopisy, které vynechávají přínos A.H.  současnému světu a útočí přímo na náš klub. Odstrašujícím  příkladem je pan Nerudný z Úštěku, který píše:

 Prosím vás, co jste to za spolek. V době, kdy se  nespočet slušných lidí snaží stmelit Evropu, vy postupujete  naprosto destruktivně. Když si představím Vaše hnutí  permoníků jak s krumpáči a motykami rozorává území našeho  kontinentu musím říci, že mi vůbec není do zpěvu.

 Odpovídáme s úsměvem.

Vážený pane, vaše indispozice stran zpěvu nás  mrzí. Jak se ale zdá, vůbec nic jste nepochopil. My jsme přesvědčeni, že poznání spojuje a ne rozděluje. Naše  vykopávky nemají zmizet v jakýchsi podezřelých soukromých  sbírkách, ale budou, jak věříme, majetkem všeho lidstva.  Buďte trpělivý a když si něco přečtete, nečiňte ukvapené  závěry.

Acylpyrinova vize budoucího světa je tady i pro vás.

 

 

 

 STRAŠENÍ V ČECHÁCH

/ Zpráva společnosti ACYLPYRINA HYSTEPSE - obor  strašilologie, vypracovaná k problematice: " Strašení v  Čechách "./

 

 Úvodem je třeba říci, že výzkum v českém terénu se  kterým jsme důvěrně obeznámeni přináší překvapivá rizika s  jakými se v cizím prostředí nesetkáváme.

 V prvé řadě jsme konfrontováni s přesvědčením, že  situace v niž se společnost nachází, je strašidelná už sama  o sobě.

Češi mají geneticky daný zvyk hodnotit přítomnou  chvíli, a to i v dobách relativně poklidných, téměř jako  nejsložitější úsek národních dějin.

O svém strachu hovoří nejraději v restauračních  zařízeních, ale nepohrdnou ani krátkým postrašením při  náhodných setkáních.

 Jsou jedinci podle kterých straší nejen na hradě,  / což je věc celkem obvyklá/, ale i v takových institucích  jakými je senát, parlament a podobně.

 Víra domorodců v strašidla, / a zde podotýkám, že se  nacházíme na přelomu druhého a třetího tisíciletí/, je tak  veliká, že mají hrůzu i z tak neuchopitelných subjektů  jakými jsou politické strany.

Jak vidno, moderní doba přece jen vyvolala určitý posun  a místo svěcené vody, česneku a škapulířů nastoupila chemie.  Jeden z našich komisařů vyzkoušel uprostřed Prahy tuto  metodu a ejhle, strach byl pryč. Jak stydlivě přiznává, měl  téměř okamžitě zcela jiné starosti.

Strašení v Čechách si samozřejmě, mimo svých  institucionálních projevů, zachovalo i tradiční formy známé z minulosti. I zde je však nutné upozornit na fakt jisté modernizace a inovace, které s sebou přinesl technický  pokrok.

Je pravda, že strašení dál probíhá v starých domech,  zdevastovaných průmyslových objektech a bankách. S nástupem  většího pohybu lidí se však i strašidla, jak potvrzují naše výzkumy, stala mobilnějšími.

Pro zajímavost uvádíme příběh pana J.Šroubka z Krušných  hor, který je v našem lexikonu veden pod názvem " Vykořeněný  duch ". Pan J. Šroubek získal před mnoha lety ne příliš  čistým způsobem odhozený automobil značky Trabant. Od svého  již zcela zdevastovaného vozu si ponechal pouze technický  průkaz a na získané karosérii a motoru přerazil číslo.  Několik let jezdil bez problémů. Pozvolna se však začaly  z podkapoty ozývat zvuky podobné mumlání. Pan Šroubek tyto  zvuky zpočátku pouze sledoval. Později je natočil na  magnetofon značky Grundig a pásku nám odeslal k přezkoumání.

Protože mumlání na pásce mělo spíše germánský než slovanský  přízvuk usoudili jsme, že zvuky zřejmě souvisejí s osobou  původního majitele. A tak, zatímco pan Šroubek všude  roztrušoval, že má automobil ve kterém straší, my se pustili  do seriózního pátrání po adrese minulého vlastníka.

Není nutné zabíhat do podrobností. Pro objasnění celého případu  stačí potvrdit, že pan Stockinger z Drážďan skutečně zemřel,  a to zhruba v čase, kdy začalo ono záhadné mumlání.

Pro zajímavost ještě doplňuji, že pan Šroubek díky této  záležitosti málem udělal štěstí. Jeden bohatý Bavorák od  Mnichova měl předjednanou výměnu strašidelného vozu za téměř  nejetý mercedes. Než ale došlo k transakci, motor trabantu  se kousl a po jeho výměně zvuky zmizely.

A tak vzhledem k této prkotině přišel pan Šroubek o  zánovní mercedes a my o zajímavý objekt zkoumání.

 

 

 

 

 

 

 HOROSKOP PRO ROK 2000, ALE I ROKY DALŠÍ

 Rok 2000 Vám poskytuje rozsáhlou nabídku možností a  životních příležitostí.

 Konjunkce planet naznačuje, že bude někdy lépe a někdy hůře.

 Pro všechna znamení v různých oblastech života platí tyto  zásady:

 Finance: I když se budete snažit sebevíc, stále Vám bude  připadat, že máte méně peněz než si zasloužíte. Jejich  citelný nedostatek se nejvíce projeví v době dovolených a v  předvánočním čase. Možná, že byste si v roce 2000 mohli  naškudlit nějaké úspory, ale řekněte, stojí Vám to za to?

 Citová oblast, erotika a mezilidské vztahy: Ani v roce 2000  se Vám nepodaří být miláčky všech lidí. Pokaždé se ve vašem  okolí objeví několik jednotlivců, kterým bude Vaše existence  trnem v oku. Nemusíte však zoufat, většině lidstva bude  zcela jedno i kdybyste lezli po čtyřech a občas se stavěli  na hlavu. V partnerských vztazích máte jedinečnou  příležitost se přesvědčit o vlastní dokonalosti. Stačí pouze  objevit člověka, který bude bezmezně tolerantní, neskutečeně  důvěřivý, možná i poněkud tupý a pro kterého se soužití s  Vámi stane koníčkem.

Zdraví a životní pohoda: Pokud to nebude nezbytně nutné,  nevyhledávejte společnost lékaře. Vyvarujte se čtení návodů  jak si upevnit své zdraví, a pokud máte doma kuchařky zdravé  výživy, tak je spalte. V přiměřené míře jezte a pijte co Vám  chutná a buďte v pohodě. Nemocem se zdaleka vyhýbejte. Pokud  se k Vám přesto nějaké přiblíží, raději přejděte na druhý  chodník. Pokud se Vám podaří zdokonalit metodu rychlých  úniků, prožijete rok 2000 v dokonalém zdraví.

 Kariéra: Pravděpodobně se Vám ani na přelomu tisíciletí  nepodaří být mistrem světa, šéfem velikého koncernu nebo spasitelem lidstva. Nenechte si tím zkazit náladu. I tito lidé mají svůj život a nikde není psáno, že v této  individuální oblasti je nemůžete nechat daleko za svými  zády.

Šťastné a nešťastné dny: Rok 2000, ale kterýkoliv další, má 365 šťastných dní.  Neradujte se však příliš. Tento rok má i stejný počet  nepříznivých dní. Z velké části záleží na Vás, které z nich  si vyberete. Na přesném výpočtu kladných a záporných dní pro  jednotlivá znamení pracuje speciální tým klubu Avalon. Pokud  znáte hodinu, minutu a vteřinu svého narození, čelní  představitelé klubu Vám rádi v přilehlém salonku sdělí, jak  velké štěstí na Vás čeká.

 S plnou zárukou Vám ale už předem můžeme sdělit, že  kterýkoliv den kdy se zúčastníte některé akce zmíněného  klubu je Vaším šťastným dnem.

 

 

 

 

 

 

 

" NA POMOC HLADOVĚJÍCÍ AFRICE "

 /Zpráva o konání sbírky a následné konferenci/

Odštěpenecká skupina příznivců Acylpyrina Hystepse  působící ve středočeském regionu a v Praze, /jak vyplývá z  informace kterou jsme dostali,/ zcela zapomněla na základní  poslání, tedy výzkum, a vrhla se na dobročinnost.

Jak nám prozradil jeden z nespokojených členů,  uspořádal tento pochybný spolek sbírku a konferenci " Na  pomoc hladovějící Africe."

Do rukou se nám dostal i seznam věcí, které odeslali.

Byly to: Jedny hodiny s kukačkou. Patnáct podprsenek.  Dvanáct pracovních obleků typ vaťák. Sedmery použitá kamna.  Padesát kilogramů kořenící směsi "Deko" na zaváření okurek.  Čtyři paruky. Alpakovou soupravu na likéry a dvoje svatební  šaty.

Do nákladního automobilu, který jim údajně poskytla  organizace spojených národů, prý ještě přiložili dvanáct  beden neúplných životopisů Acylpyrina Hystepse /v češtině,  zde si prosím udělejte úsudek sami/, a tři bedny přihlášek do  jejich odštěpeneckého hnutí.

 Už zde bychom protestovali!!!

 Co však říci k informaci z následující konference.  Stejný zdroj, který nám předal výše uvedený seznam tvrdí:  "Sama konference nebyla ničím jiným než bohapustou žranicí.

 Už po první přednášce následovala recepce ze které byli  účastníci postupně odváženi k výplachům žaludku a rozehnání  žlučníkových záchvatů. Původně plánovaný třídenní program se  smrskl na necelou polovinu, když se po celkem rozumném  spojení dvou bodů programu, a to večeře se snídaní zjistilo,  že je menu totálně vyčerpáno. Kdosi dokonce sežral sedm  tabulek čokolády připravených pro dětský pěvecký soubor,  který měl zazpívat na závěr konference."

 Domníváme se, že není co dodat. Tento případ nás pouze  utvrzuje v přesvědčení, že námi nastoupená cesta je jediná  pravá. Acylpyrine, pokud nás slyšíš, ODPUSŤ JIM!

 

 

 MOŽNÁ BY NEBYLO OD VĚCI,

 kdybychom zde předložili i stručnou zprávu o problémech  provázejících představení Acylpyrina Hystepse veřejnosti.

 Již dlouho před zahájením série přednášek jsme  zjišťovali, kdo by mohl přispět svou troškou do mlýna.

 Dopředu jsme věděli, že toto pátrání nebude jednoduché.

 Zážitky, s kterými se vám však chci svěřit, předčily i ty  nejčernější noční můry.

 Objevili jsme například jistého pana Krále z Náměště  nad Oslavou, který nám tvrdil, že se s Acylpyrinem H. osobně  zná a je schopen za večeři a pár piv na toto téma realizovat  asi hodinovou přednášku. Když jsme se však na zmíněného  dotázali v hospodách, které pravidelně navštěvuje, dozvěděli  jsme se, že se jedná o mluvku, který se vychloubá i tím, že  se osobně stýká s Helmutem Kholem, Bilem Clintnem a bývalým  ruským presidentem Borisem Jelcinem. Po těchto zjištěních  jsme jeho nabídku znechuceně odmítli.

 x

 Stejně bylo nutné postupovat i v případě jednoho  ufologa, který nám do očí tvrdil, že ho několikrát unesli  mimozemšťané. I v jeho případě se jednalo o člověka nevalné  pověsti, který býval častým hostem protialkoholické záchytné  stanice. Co si v alkoholovém opojení vysnil, je, jak se  domníváme, jeho soukromou věcí.

 K dovršení všeho zde uvedu příklad naprostého nepochopení  naší činnosti. To byste nevěřili, s jakými blbostmi za vámi  někteří lidé přijdou. Nechtěli jsme jmenovat. Ovšem musíme  zde říci, že už samo jméno nás mělo varovat.

 Pan Císař za námi totiž přišel s nápadem, že by pro  zpestření našeho večera předvedl divákům své nové šaty.

 Chápete to?

 Když jsme zjistili, že se jedná o známého exhibicionistu,  kterému dělá potěšení obnažovat se na veřejnosti, museli  jsme i s nim rázně ukončit spolupráci.

 x

 Pro tentokrát se tedy nepodařilo přivést nikoho zvenčí.

 Nemějte však obavy. Zástupci našeho klubu jistě předčí  Krále, Císaře i mnoho dalších pochybných existencí, které by  vám tak nanejvýš zkazily apetýt.

 Děkuji Vám za pozornost.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 ACYLPYRINŮV SVAZ ŽEN

 / Základní teze navazující na listinu lidských práv./

 za 1./ Každý člověk má právo na pravdu.

 za 2./ Pravdou je, že bytost nazývaná ženou, není zcela  totožná s bytostí zvanou mužem. Tato rozdílnost  nikterak nezpochybňuje, že se jedná o tentýž druh  zvaný homo sapiens.

 Z této preambule vyplývá, že není a ani nemůže být základní potřebou ženy dostihnout a předstihnout  muže. Stejná zásada platí i naopak. Tyto kategorie  zápolení spadají spíše do ideologické propagandy a  nikdy by do křehkých vztahů existujících mezi  pohlavími neměly být vtahovány.

 za 3./ Pravdou je, že tyto dvě rozdílné bytosti se až na  přibližně 4% vyjímku, / což by si vyžádalo  samostatnou přednášku,/vzájemně přitahují a doplňují.

 za 4./ Pravdou je, že se rozdílnost ženy a muže projevuje  jak ve vertikálním, tak horizontálním uspořádání  vůči vesmíru.

 za 5./ /bod upřesňující/ V poloze vertikální je žena  některými svými partiemi více převažována a tažena k zemi, kdežto v poloze horizontální některé partie  překračují běžný reliéf těla a směřují spíše ke  hvězdám. V tomto dvoupolohovém předurčení, které se  u mužů, /pokud vůbec,/ projevuje jen v míře více než  malé, ženy mužskou část populace předbíhají, a  dovolím si tvrdit, i převyšují.

 za 6./ V době krátké stáže v dílně, kde se převíjely  elektromotory automatických praček, přišel A.H. Na myšlenku, že i rozdílná vinutí mozku,/stejně jako u  elektromotorů,/ nezaměnitelně předurčují použitelnou funkčnost. Od té doby považuje za chybné, pokud se  někdo snaží tyto programy vzájemně zaměňovat.

 za 7./ Ze studia návštěvníků kosmu vyplývá, že i oni zřejmě  považují ženské bytosti za mnohem zajímavější objekt  studia. Jak si A.H. bystře poznamenal, byly mnohem  častěji brány na tak zvané zdravotní prohlídky, a i  délka jejich pobytu na lodi vždy trvala výrazně déle.

 A.H. z toho usuzuje, že délka času, který ten který  průzkumník spotřeboval, svědčí o složitějším a tedy  i dokonalejším uspořádání žen.

 za 8./ /bod dobré vůle/ Vážíme si mužů, a to obzvláště  některých. Vždyť, zamýšlíme-li se nad jejich  existencí, musíme nutně dojít k nezpochybnitelnému  závěru, že jsou, ať už se to komu líbí či nelíbí,  našimi dětmi.  Tato skutečnost nás vede k dobrovolně přijaté  povinnosti: vyměňovat jim pleny, starat se o jejich  intelektuální vývoj a pokud to bude v našich silách,  zajistit jim i spokojené stáří.

 za 9./ /bod proklamativní/ Chceme se držet všech poznaných  pravd, které jsme získaly studiem života a díla  Acylpyrina Hystepse a rozvíjet svou dokonalost,  především v těch oblastech, kam náš mistr vzhledem k  svému pohlaví, nemá přístup.

 za 10/ /závěrečné ustanovení/

 Každá pravda, je relativní!

 

Za Acylpyrinův svaz žen /dále jen ASŽ/

prozatímní předsedkyně přípravného výboru:

                                                                       Evelína Hrdá

 

 

 Z PROTESTNÍ REZOLUCE FEMINISTICKÉHO SDRUŽENÍ JITŘENKA

 adresovaného Acylpyrinovu svazu žen

 Kolegyně!!!

 promiňte, že začínáme takto příkře. Vy jste však  překročily všechny meze. Postavit si na oltář ženského hnutí  chlapa, to odporuje nejen dobrému vkusu, ale i zdravému  rozumu.

 Domnívaly jsme se, že chcete rozšířit mohutný proud  sdružující všechny týrané, obtěžované a neuspokojené bytosti a společně s námi je vést třetím tisíciletím. Vy však šíříte  chaos a rozkol. Do některých místních organizací našeho  hnutí jste již zasely Acylpyrinovo semeno sváru.

 Ptáme se: Co to musí být za protřelého šejdíře, když  Vám dokáže takto poplést hlavy.

Vzdejte se svých bláhových iluzí, že existují muži,  kterým lze věřit a vraťte se do lůna společného ženského  hnutí. Netrpělivě očekáváme Vaši odpověď.

 Za feministické sdružení Jitřenka

 sestra Drahomíra Vzpurná

 

 x

 

 ODPOVĚĎ ASŽ. FEMINISTICKÉMU SDRUŽENÍ JITŘENKA

 Drahé kolegyně,

 zbytečně se oháníte Acylpyrinovým pohlavím. My jsme  spíše idealistky a Acylpyrinovo pohlaví nás příliš  nevzrušuje. Řídíme se více jeho myšlenkami a ideály, které  nám, na rozdíl od Vás, poskytují pocit rovnováhy v tomto  rozkolísaném světě.

 Navíc Vás chceme upozornit, že Vaše tvrzení stran oltáře, na který jsme si vystavily chlapa, je poněkud diskutabilní. Pravda je taková, že se s naším idolem nikdo  dostatečně věrohodný nesetkal. Stran jeho identity existují  jen nepřímá svědectví a jediná fotografie, na které je v chlapeckých šatech, nic nedokazuje. Tehdy, za hospodářské  krize prostě děti nosily, co se doma našlo.

 Můžeme Vám sdělit, že připravujeme na utajeném místě  ilegální setkání naší paní předsedkyně a jedné členky  budoucího Ústředního výboru s tímto naším vzorem.

 Pokud nám A.H. toto setkání odsouhlasí, může naše paní  předsedkyně eventuálně i zkontrolovat jak to vlastně s jeho  pohlavím vypadá. Doprovázející členka ÚV by potom do  protokolu mohla místopřísežně odpřísáhnout buď tak či tak.

 To by bylo snad všechno stran věci, která Vás nejvíce  zajímá.

 Nyní nám dovolte popřát Vašim sestrám mnoho úspěchů,  příliv tepla a spokojenosti do Vašich domovů. Především  však, jak říká A. H.,

 " Toleranci, toleranci, toleranci!!!!"

 

 S upřímným pozdravem A S Ž

 prozatímní předsedkyně přípravného výboru.

                                                                  Evelína Hrdá

 

 

 

 

 

 

 

 ANI  ROZDÍLNOST  KULTUR  NEBRÁNÍ  POROZUMĚNÍ

 Velmi nás potěšila odezva na založení Acylpyrinova  svazu žen, která dorazila až ze země vycházejícího slunce.

 V zastoupení Tokijské univerzity se přihlásil ke  spolupráci s tímto hnutím čestný korespondent, docent doktor  profesor pan Jakobaba.

 Když zde rozložíme krátký úryvek z patnácti stránkové  nadšené tirády přeložený do češtiny, dozvíme se, jaké  nadšení vyvolala tato iniciativa mezi studentkami a ženskými  členkami profesorského sboru na jejich domovské univerzitě.

 Okamžitě chtěly vytvořit delegaci, navštívit naši malou  zemi v srdci Evropy a navázat co nejužší kontakty s naším  svazem.

 Po zralé úvaze, že je to přece jen daleko a že by tato  cesta mohla narušit probíhající výuku, shodly se na  prozatímním vytvoření studijní skupiny, která bude pečlivě  rozebírat všechny nové podněty přicházející z Čech.

 Našlo se údajně i několik děvčat, kterým se toto řešení  nezdálo dostatečným, začaly sepisovat žádosti o naše státní  občanství a daly si za cíl vstoupit v okamžitý styk s panem  Acylpyrinem.

 Dle profesora Jakobaby se po nepředstavitelném úsilí  nakonec přece jen podařilo zklidnit rozbouřenou hladinu  emocí.

 Po slibu, že nadační výbor Japonského ministerstva  kultury vytvoří komisi a uspořádá sbírku na pořádání  společného kongresu Japonských a Českých žen v Praze,  studentky konečně ustoupily.

 Jestli se Vám mohu svěřit, končí svůj dopis profesor  Jakobaba, každý Japonec Vám Acylpyrina závidí.

 Se srdečným pozdravem a tak dále a tak dále prostě  další půl stránky Japonských zdvořilostních frází.

 No řekněte, není to potěšující?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 ZE VZPOMÍNEK NEZNÁMÉHO, KTERÝ S ACYLPYRINEM PROŽIL ZIMU

 NA PŘELOMU TISÍCILETÍ.

 

V zimě toho roku navštěvoval Acylpyrin převážně veliké  supermarkety, kterých vyrostlo jako hub po dešti. Četnost  těchto návštěv vůbec nesouvisela s rozsáhlou nabídkou  exkluzivního zboží.

 Acylpyrin zde nic nenakupoval ani nehledal. Je pravda,  že se zde příležitostně účastnil různých ochutnávek, ale  hlavně zde bylo teplo a případnou potřebu zde mohl vykonat  zdarma, aniž by ho neurvalé WC dámy, rozhořčeně chytaly za  rukáv.

 Z překypující aktivity si semtam uspořádal i nenápadný  průzkum chování proudících zástupů. Výsledky potom  porovnával s chováním mravenců, kteří se před hrozbou tuhé  zimy také zajišťovali zásobami. Je pravda, že mravenci se v  této situaci chovali racionálněji a stahovali do mraveniště  jen to co skutečně potřebovali. Tato civilizační odchylka,  jak usoudil, však zřejmě souvisela s mocnou sítí reklam,  která lesní tvory zcela opomíjela.

 Pro lidi to byla zřejmě velmi poutavá hra. Cosi jim  našeptávalo, že vlastně vyzrají téměř nad celým světem. Pod  dojmem těchto slibů Acylpyrin usoudil, že lidé vlastně ke  štěstí ani tak moc nepotřebují.

 Z množství sloganů si oblíbil zvláště tyto: Prodáváme za  brutálně nízké ceny! Nákupem u nás ušetříte! Deset procent  láhve máte zdarma a ještě najdete pod víčkem překvapení!

 Acylpyrin v podstatě věřil, že jsou takové věci možné.  Jednou se mu stalo, že pod víčkem olejovek překvapení našel.  Přestože to byla zkušenost, tehdy spíše záporná, byl  přesvědčen, že je snad možná i opačná varianta.

 Vzpomínám si, že Acylpyrina někdy dokonce mrzelo, že si  nemůže ozkoušet všechny možnosti spotřební společnosti.  Říkal, jak by bylo hezké vrchovatě naplnit objemný košík a  projet triumfálně kolem pokladny. Co ale potom? Kam všechno dát? Uložit to někde pod most, nebo pod převislou skálu? A  kdo by mu to přestěhoval? Navíc by ještě kvůli hromadě krámů

 ztratil volnost rozhodování. Musel by se vracet na stejné  místo. Hlídat, aby mu tu hromadu někdo neodnesl nebo  nespotřeboval? A k čemu by mu to bylo? Celý svět je přece  plný hodných lidí, kteří mu příležitostně nasypou do čepice  pár drobných nebo nechají na pultíku nedojedenou porci či  nedopité pivo. Musel by být blázen, aby podlehl pokušení  vyzkoušet něco lákavého, čím by si v podstatě přivodil jenom  potíže.

 A tak jsme bloudili mezi obchodními centry a spíše než  nákupním horečkám otevírali svou mysl intelektuálním vjemům  a společenské konverzaci.

 Krátce před zimou o které mluvím mne s Acylpyrinem  svedla jedna z náhod, které jsou výhybkami našich životů.  Jeli jsme tehdy jako dva neznámí lidé ve stejném voze  městské hromadné dopravy. Mým štěstím bylo, že ani jeden z  nás neměl platnou jízdenku. Vyhodili nás na stejné zastávce.  Díky tomuto drobnému incidentu jsem poznal Acylpyrina a do  smrti budu děkovat osudu, že mi toto seznámení  zprostředkoval.

 Byl to on, kdo mi vrátil ztracenou víru a vtiskl mému  životu nový smysl. Jeho návody na přežití mne zbavily  všedních starostí a teorie o nepotřebnosti peněz v podstatě  zrušila hranice cizích států. Díky Acylpyrinovi jsem se stal  světoobčanem a člověkem zbaveným starostí. Pokud mne vůbec  cokoliv trápí, je to pouze Acylpyrinova nepřítomnost. Jak se  objevil, tak i zmizel. Přesto věřím, že ho znovu potkám.  Držím se přece jeho osvědčené metody. Kdyby kdokoli z vás  zjistil kde se nachází, dejte mi vědět. Radím vám jako on  poradil mne: Buďte chytří. Jděte na to od lesa!

 

 

 

 

 PODOBA A CHARAKTERISTICKÉ RYSY A.H.

 Je navýsost zřejmé, že při uvedení na trh popularity  patří u každé významné osobnosti její portrét. Diváci to  mají rádi a náš tým se tomuto požadavku nebrání. S  Acylpyrinem Hystepsem je však potíž. Existuje sice mnoho  učedníků i náhodných spolucestujících na cestě života, ale  informace, které jsme ať už z ústního podání nebo z  písemných záznamů shromáždili, jsou až neuvěřitelně  rozporné.  Kdybychom měli k disposici fotografii, nejlépe  nerozostřenou a barevnou, jsme za vodou. Kriminalističtí  odborníci by snad byli schopni sestavit z dostupných  informací i jakýsi počítačový portrét. Nám se to bohužel  nepodařilo.

 Pro zajímavost uvádíme několik svědeckých výpovědí,  které jsou uloženy v archivu naší společnosti. Jeden z  Acylpyrinových blíženců říká: Je to takový hubený, hodně  vysoký člověk. Řekli byste výborně, postavu v hrubých rysech  známe. Přiložíte-li však k tomuto svědectví vyjádření  dalšího z Acylpyrinových souputníků, dozvíte se asi toto:  Acylpyrin Hysteps? Samozřejmě že vím jak vypadá. Malý,  tlustý, s velikým břichem. V tuto chvíli si možná řeknete,  že jeden z dotázaných lže. Další výpověď vás však nutně musí  vyvést z míry: Ani malý, ani velký, ani hubený ani tlustý.  Řekl bych, že je takový prostřední. Dalo by se říci celkem  nenápadný. Jedinou zvláštností, která je pro něj  charakteristická, že převážně chodí se zavázanýma očima.

 A teď sestavujte portrét. Jediný obraz který jsme na  základě těchto informací schopni složit, připomíná pohádku o  Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém.

 Obdobně jsme dopadli i při charakteristice Acylpyrinova  hlasu. Tato oblast sice spadá spíše do profese muzikologů,  ale lze bez nadsázky říci, že i naši řadoví členové vědí, co  je to alt, bas, soprán a bariton.

 Můžeme vás ujistit, že se v Acylpyrinově případě  objevilo každé s těchto pojmenování. Pomineme -li svědectví

 členů naší společnosti, kteří s ním mluvili pouze  telefonicky, je zde i mnoho přímých výpovědí, které nelze svádět na technické zkreslení. Bohužel i tyto výpovědi jsou  značně rozporné.  Ke stejnému zmatení došlo když jsme se pokoušeli  sestavit hrubý náčrt Acylpyrinových zvyklostí, způsobů  jednání s lidmi, módních trendů a stop, které zanechal v  mysli spolubližních. Veškerá snaha, kterou jsme těmto  otázkám věnovali, skončila zdánlivým neúspěchem.

 Pohleďme však na tento problém z opačné strany. Nejsou  indicie, které zde předkládáme, už samy o sobě důkazem  Acylpyrinovy vyjímečnosti? Není tato rozpornost zcela  přirozeným důsledkem oslňující záře génia? Chápeme, že  necvičený pohled a nedostatečná vyjadřovací schopnost jeho  současníků může jen ztěží obsáhnout jev, který je nad běžné,  lidské chápání.

 Pro nás, členy společnosti Acylpyrina Hystepse, není  podobné zmatení důvodem k ústupu a rezignaci. I za těchto  okolností postupujeme podle zásady našeho učitele a spolu s  ním tvrdíme: Čím nepravděpodobnější pravda, tím menší  pravděpodobnost, že by někomu stálo za to si ji jen tak  vymyslet.

 

 

 

 

 

 

INFORMACE K PŘÍPADU AUSTRALSKÉHO TELEPATA

 

 Záležitost o které chci dnes hovořit už dávno  překročila práh " Společnosti Acylpyrina Hystepse " a je v  odborných kruzích předmětem vzrušených diskusí.

 Úvodem bych skromně předeslal, že si objev telepatie  ani zdaleka nepřivlastňujeme. Vždyť o telepatii jako takové  nacházíme zmínky ve středověké literatuře, v renomovaných  časopisech dvacátého století, ale i v přísně tajných  archivech téměř všech výzvědných služeb světa. Z těchto  pramenů k nám hovoří příběhy vzrušující až neuvěřitelné.

 V tuto chvíli bych však skromnost odložil a odvážil se  přijít s tvrzením, že žádný z těchto příběhů nenese tak  originální pečeť neobvyklosti jako zkušenost člena jedné z  našich západočeských poboček.

 Náš člen, pan Alois Loudil, žijící na opuštěném statku  nedaleko Tachova se nám před dvěma lety svěřil, že se  pravidelně dostává do transu ve kterém hovoří s velmi  záhadným cizincem. Protože Aloisův způsob vyjadřování a  chaotické informace o jednotlivých seancích neposkytovaly  příliš ostrý obraz, rozhodli jsme se do celé záležitosti  vložit. Poučili jsme ho, že existuje několik možností  záhadných kontaktů.

 Komunikující cizinec může být například duchem ze  záhrobí, který přežívá jako přelud. Takováto individua  většinou touží sdělit světu určitou závažnou informaci,  kterou buď z nesmělosti nebo nedostatku času nestačili  zveřejnit během svého fyzického bytí.

 Druhou možností je kontakt s mimozemšťanem hledajícím  buď z ryze zištných důvodů, ale i třeba z dlouhé chvíle  partnera pro své mimosmyslové vnímání. Škála možností  objasňující pravé důvody tohoto kontaktu může být opravdu  široká.

 Třetí, nejpravděpodobnější možností je telepatický  kontakt vycházející z blízké frekvence dvou žijících  subjektů. / Existují samozřejmě i další alternativy  spadající spíše do klinické praxe, ale ty zde nebudeme  rozvádět.

 Náš, v té době ještě neprotřelý člen Alois, přijímal   výklad zpočátku s nedůvěrou. Tvrdil. že je zcela  bezvýznamným příslušníkem pohraniční komunity, a jen stěží  může být prospěšný ať už duchovi, či bytosti z jiné planety  a tím méně telepatovi, který je jistě osobností velmi  zvláštní a vyjímečnou.

 Z tohoto omylu jsme milého Lojzu snadno vyvedli. Po  několikadenním propírání jeho vzpomínek se nám přiznal, že  osoba se kterou hovoří pochází z Austrálie a velmi touží  abychom ji v co největším počtu navštívili. Zde bych rád  vyvrátil jednu z pomluv, která tvrdí, že jsme panu Loudilovi  umístění záhadné bytosti do této exotické části světa  vsugerovali. Takováto podezření rezolutně odmítám. Prostě a  krátce. NENÍ TO PRAVDA. Naše společnost se k takovým laciným  trikům neuchyluje a to ani tehdy, kdyby jí to mělo přinést  sebevětší popularitu nebo zisk.

 Pravdou je, že po přibližné identifikaci místa odkud  přicházejí telepatické zprávy, dostala tato záležitost zcela  jiný rozměr.

 Naše společnost okamžitě vytvořila vyšetřující komisi a  rozhodla, že s panem Aloisem Loudilem onu lokalitu navštíví  a bude se snažit celé věci přijít na kloub.

 Věděli jsme, že tato nejméně dvouměsíční průzkumná  výprava bude finančně dosti nákladná / letenky, hotely,  nezbytné recepce a pod /. Vytvořili jsme proto nadaci, která  během půl roku získala téměř pět milionů korun na podporu  našeho experimentu. Věřte, nevěřte. Podařilo se nám oslovit  spolky a podnikatele na obou stranách hranice, kteří v  poměrně krátké době pochopili, že nám jde především o  sbližování mezi různými etniky a likvidaci jazykových  bariér.

 Jsme všem těmto mecenášům vděční a ujišťujeme je, že se  na ně i příště s důvěrou obrátíme.

 Po příletu do Austrálie jsme zjistili, že objekt našeho  zájmu pochází z kmene původních osadníků. Řeč této izolované  skupiny byla nejen nám, ale i místním obyvatelům naprosto  nesrozumitelná. Alois Loudil nás však ubezpečil, že si se  zmíněným objektem velmi dobře rozumějí.

 Je škoda, že technické prostředky našeho moderního  světa nedosáhly potřebné úrovně a použitelnosti. Chtěl bych  ujistit každého případného pochybovače, že naší prvořadou  ctižádostí je přivézt z některé další návštěvy Austrálie  nejen zápisky a fotografie, ale něco jako vědecký důkaz.

 V tuto chvíli však velmi záleží na postoji ministerstva  zahraničí, kultury a několika institucí Evropské únie. Naše  výzkumy jsou finančně čím dál náročnější. Už nemůžeme  spoléhat jen na dobrovolné individuální dárce. I počet členů  naší společnosti, kteří projevili zájem o tuto formu práce,  neustále stoupá.

 Splní se odvěký sen o neomezené komunikaci mezi lidmi?

 Pokud získáme dostatečnou podporu, navrhneme každého z  odpovědných úředníků na mezinárodní cenu, kterou chce naše  společnost každoročně udělovat. Vždyť se zaslouží nejen o  rozvoj oboru, který byl dosud silně zanedbáván, ale i o  seberealizaci členů naší společnosti, kteří by na  vnitrostátním trhu práce stejně nenašli uplatnění.

 Závěrem této stručné zprávy chci ještě upozornit na  nenápadnou truhličku s proříznutou škvírou. Truhla je  umístěna na pravé straně dveří. Na rozdíl od kasy kterou  jsme užívali, je zmíněný vstup konstruován i na větší svazky  bankovek a při jejich vhazování neklade žádný odpor. /Tím  jsme reagovali na stížnosti některých návštěvníků/.

 Obracím se proto na ty inteligentnější a zvídavější v  našem publiku a vyzývám je, aby se při odchodu z  přednáškového sálu sami přesvědčili o důmyslu a zručnosti  našeho truhláře.

 Děkuji Vám za pozornost.

 

 

 

 

 POSLEDNÍ DOLOŽENÝ VÝSKYT UPÍRA V ČECHÁCH

 

Nedaleko Frýdlantu v Jizerských horách objevila jedna  ze skupin společnosti Acylpyrina Hystepse zakopaný  plastikový barel vycpaný textiliemi, úlomky dřevěné tyče a  zaletovanou krabici z pozinkovaného plechu.

 Jak jistě tušíte, jednalo se o další z mnoha stop  svědčící o pobytu A.H. v těchto končinách. Po nezbytných  konzervačních pracích a vytřídění přebytečného smetí  přistoupili členové skupiny k otevření pozinkované schránky.

 Na zpřístupnění jejího obsahu nepoužili tradiční způsob,  /rozpuštění pájeného spoje teplem/ ale na radu jednoho  zkušeného člena rozřízli krabici otvírákem na konzervy.

 Uvnitř se nacházel obyčejný školní sešit s předtištěným  titulem " PÍSANKA ", běžný formát, jaký byl používán v  šedesátých letech dvacátého století. Podrobné prostudování  ponechali na pozdější dobu. Všechny nálezy řádně zanesli do  sbírkového katalogu a sepsali podrobný protokol o místě,  čase a okolnostech nálezu. Závěrem svého pobytu uvedli terén  do původního stavu a protože se jim jejich služební trabant  zdál ještě nedostatečně vytížený, doložili jej dvěma pytli  smrkových jizerských šišek k vytápění naší centrální  klubovny.

 Cesta do sídla společnosti na Českomoravské vysočině  proběhla, díky Bohu, bez vážnějších problémů. Je sice  pravda, že občas museli tlačit, ale profil krajiny byl  většinou uspořádán tak šťastně, že při dostatečném zrychlení  cestou ze svahu zdolali hravě i následující kopec.

 Po dvoudenní jízdě malebnou českou krajinou se mohli  konečně přivítat s čelnými představiteli společnosti A.H.  a do rukou pana předsedy odevzdat část objevu nejcenějšího  a to poznámky psané rukou samotného Acylpyrina Hystepse.

 Naše společnost má práci rozdělenou do mnohá sekcí a  tak již pro nadcházející noc byla jedna ze skupin pověřena  úkolem prostudovat a zpracovat získaný materiál. Na časnou  ranní hodinu bylo již dopředu oznámeno konání tiskové  konference za účasti předsednictva společnosti A.H.

 Když jsme se o půl desáté objevili před narychlo  zbudovanou tribunou, byla již dobrá polovina laviček  zaplněna dychtivými členy jednotlivých sekcí i nedočkavými  zástupci různých bulletinů a odborných publikací. Zahlédli  jsme zde redaktory místního Echa, několik pravidelných  dopisovatelů Zbraní Avalonu a objevila se i zuřivá  reportérka kontraverzního antifeministického časopisu  Chlapák všeobecně známá pod přezdívkou Trenažér.

 Kolem desáté hodiny napětí zhoustlo natolik, že se  vibrující vzduch mezi lavičkami nedal téměř dýchat. Stačilo  však několik pozdravných sloganů našeho pana předsedy,  napětí opadlo a blesky z jeho rozzářených očí zahnaly i ty  nejhouževnatější stíny noci.

 Po kratičké duševní masáži vytáhl pan předseda ze  záňadří vybledlý sešit, zvedl jej nad hlavu a položil  shromáždění několik tradičně jednoduchých otázek. Předkládám  je zde v plném a nezkresleném znění a i když jsem nestihl  požádat pana předsedu o jejich autorizaci věřím, že zcela  odpovídají duchu i liteře jeho slov. Zde jsou:

 Co si přejete ze všeho nejvíce? Co je cílem vašeho bádání?  Co vám přináší společnost Acylpyrina Hystepse?

 Na což plénum odpovídá jednohlasně a bez zaváhání: PRAVDU.  PRAVDU. PRAVDU!

 A kdo vás nejvíce rozčiluje? Koho nechcete mezi sebou? Kdo  nepatří mezi slušné lidi? Ten, kdo překřikuje PRAVDU. Ten, kdo nebrání PRAVDU. Ten, kdo nemiluje Pravdu.

 AMEN, říká předseda pan Pravda a shromáždění usedá připraveno vyslechnout obsáhlý referát.

 V této chvíli se již uchýlím ke krácení, neboť  předpokládám, že by nečlenové naší společnosti jen stěží  strávili následující sedmihodinovou přednášku. Tedy stručně:

 Acylpyrinova, ač útlá, písanka nalezená v zaletované  krabici skrývala velmi hutný obsah. Drobné znaky těsnopisu  přeložila skupina našich expertů do několika strojopisných  svazků doplněných padesáti osmi stranami vysvětlivek. Jádro  zaznamenaného příběhu je asi takovéto:

 V roce 1943 se v Jizerských horách objevil Josif  Zyznyvý. Shodou okolností zaklepal na dveře chalupy jednoho  z čelných představitelů místního odboje. Zyznyvý se mu  svěřil, že utíká z Podkarpatské Rusi, kde zažil krvavou  lázeň nemající v kraji pamětníka. Podle jeho slov došlo po  přechodu fronty k takovému vylidnění, že další pobyt v oněch  místech nebyl ani k životu, ani k smrti. Když už ale, tak  spíše k smrti. Chalupník mu ochotně poskytl nocleh.

 Zmíněný odbojář si Josifa oblíbil a obstaral mu práci  nočního hlídače v jednom z jizerských lomů. V deníčku, ze  kterého se před koncem války předčítalo při draní peří, byly  některé velmi osobní pasáže. Snad na jejich základě se  začalo mezi lidmi šuškat, že Josif je možná, převlečená  ženská. V té době však již partizánská skupina zmizela někde  hluboko v horách a sám Josif byl stran svého soukromí velmi  mlčenlivý. Pozdější tragedie ke které došlo brzy po válce  prokázala, že to všechno byly jen plané řeči.

 Dá se říci, že Josif byl mezi horaly vítaným  společníkem. Našla se sice občas nějaká ženská, která  tvrdila, že jí pije krev, ale tak už to bývá, člověk se  každému nezavděčí. Nejsem si jist zda se i Josif zapojil do  odbojářské činnosti, Pravdou je, že se několikrát vypravil  sám do hor a stávalo se, že v následujících dnech byla po  lese posbírána mrtvá těla okupačních vojáků s prokousnutým  hrdlem. Zda to bylo dílem partyzánské zastrašovací taktiky,  nebo řáděním vyhladovělé smečky vlků ani tehdy ani později  nikdo neprokázal.

 Těsně po válce došlo k významné migraci mezi místním  obyvatelstvem. Hned po doznění posledních válečných výstřelů prchla část německých rodin na území bývalé Říše. Většina  zbývajících obyvatel této národnosti byla vystěhována  později. V pohraničí se objevilo plno neznámých lidí, kteří  z části zjišťovali kdo se za války čím provinil, a z části  rekvírovali opuštěné majetky. Jak tomu vždy v převratných  dobách bývá.

 Dobrák Josif, ke své škodě, hojně navštěvoval  společenské večírky v místní nálevně. Prostě, ať bylo jak  bylo, ať byla atmosféra přátelská nebo nepřátelská, nemohl si pomoci. Jen co se večer smrklo, cosi ho táhlo mezi lidi.  Starousedlíci varovali. Říkali: Josife, dej si na tu verbež  pozor! Jenže on vždycky jen pokrčil rameny a rezignovaně  odpověděl: Však jsem prošel genocidou, přežil okupaci, tak  mně snad neublíží ani osvobození. Pozdější událost ukázala  jak trpce se mýlil.

 Toho večera bylo v nálevně u Kroupů obzvláště rušno.  Jeden z přivandrovalců vykopal na obsazeném statku truhličku  šperků a zlata. Kdyby zůstalo jen u nálezu cenností, ještě  by bylo dobře. V truhličce se však nacházela i mapka s  označenými místy, kde bývalý majitel ukryl demižony pálenky.

 Josif toho večera dorazil ke Kroupům pozdě. Společnost  byla rozjařená a v baterii uložené pod kulečníkovým stolem  chyběla již dobrá polovina lahodného nápoje.  Ve chvíli kdy Josif vstupuje do dveří, mává šťastný  nálezce tágem a snaží se bezvýsledně zasáhnout jednu z  kulečníkových koulí.

 " Pozdrav panbůh, sousedi ", říká Josif a míří do svého  oblíbeného kouta.

 " Počkat, počkat. Snad si se mnou připiješ ty mátoho?" křičí  šťastný nálezce a už vleče Josifa ke kulečníkovému stolu.  Josif by si dal radši pulitřík červeného, ale co  nadělá. Když jsou tihle chlapy v ráži, je lepší kušovat. Tak  se přemůže a z láhve, kterou mu vyzývatel vrazí do úst,  saje jak mimino.

 " Až dopiješ, si zahrajem ", říká nařvanec.

 " Já to nikdy nehrál ", odporuje Josif.

 " Jen se nedělej. Cvrknout do koulí umí i malý dítě."

 " U nás se spíš hrály gorodky ", řekne ještě Josif a bere do  roztřesené ruky tágo.

 " Dívej se na mě, mátoho, a uvidíš, že je to hračka. "

 /Kdyby v tuto chvíli Josif utekl z hospody nedošlo by  sice k tragedii, ale tím pádem by i mé zkoumání o posledním  doloženém výskytu upíra vyznělo vlastně do prázdna,  poznamenává Acylpyrin Hysteps./

 Pravda je ale taková, že v nastalé šťouchanici, se nařvancovi kamarádi pokoušeli Josifa naučit zásady hry tak  vehementně, až se lámala tága a převracely stoly.

 Při jednom zvláště zdařilém šťouchu si Josif naběhl na  vyostřenou špici a hladký dřevěný kolík mu projel nejen  košilí a mezerou mezi žebry, ale nešťastnou náhodou probodl  i srdce. Kumpáni by Josifa nejspíš někde zahrabali a celá  příhoda by zůstala veřejnosti utajena. Do nálevny však během  hry zabloudila skupina celníků a tak celá záležitost později  pronikla na veřejnost.

 Celníci doběhli pro místního doktora a zatelefonovali  četníkům. Než se však rozběhlo vyšetřování, Josifovo tělo se  počalo smrskávat a během relativně krátké doby zůstala na  zemi vedle kulečníkového stolu jen hromádka popela.

 Celým případem se v pozdějších dobách zabývala státní  bezpečnost a několik Josifových sousedů strávilo určitý čas  ve vyšetřovací vazbě. Když je po nějakém čase propustili,  každý si sakra rozmyslel, aby dál šířil poplašné a  nepodložené fámy. Tak jen díky nejmenovanému místnímu  disidentovi se podařilo zachovat a zaznamenat tento  fascinující příběh, uzavírá Acylpyrin Hysteps.

 Pro nás je štěstím, že barel se zbytky zakrvácené  košile, úlomkem tága a Acylpyrinovou písankou přežily  období nesvobody a vynořily se na denní světlo až v čase,  kdy se mohou bez obav těšit veřejnému zájmu. S rozechvěním  očekáváme, že se jim dostane nejen regionální publicity, ale  že se jich chopí i tak renomované časopisy jako je Špígl,  Hrom, Blesk a podobně.

 

 

 

KUCHAŘKA  PRO  ZAČÍNAJÍCÍ  POLITIKY

 

     Jak již Acylpyrin Hysteps předeslal,  politická kariéra nezačíná vstupem do politické strany, ale již v útlém dětství.

     První zásadou je umění mluvit. Pozor, nejedná se o žádný kurs přesných definic, ani o literární zběhlost. Slovní výbava politika spočívá ve schopnosti co největším množstvím slov, sdělit co nejmenší množství informací.,  Nejvyššího stupně hraničícího s dokonalosti dosáhne politik tehdy, mluví-li nekonečně dlouho a neřekne vůbec nic.

     Dítě by si již v ranném věku mělo osvojit schopnost na drobný podnět spustit stavidla výřečnosti. Pokud to dokáže, lze předpokládat, že získá vysoký stupeň vzdělání , aniž by nutně muselo nashromáždit požadovanou sumu vědomostí. Převážná většina zkoušejících takovéhoto mluvku nutně zarazí slovy: Sedněte si, máte za jedna. Vždyť i zkoušející jsou lidé,

kteří v zájmu svého duševního zdraví musí občas říci dost, neboť zdraví je přednější než nějaký užvaněný student.

Velmi důležitou dovedností je i zvládnutá mimika. Možná byste nevěřili jak dokáže zapůsobit tvář vzbuzující dojem moudrého nadhledu. Být nad věcí je mnohdy působivější, než mít o této věci alespoň základní informace.

K budoucímu úspěchu je také nutná znalost několika magických vět. Například: 1/Oni to dělají špatně a chtějí ožebračit celý národ. 2/ Všichni, kteří jdoui proti nám jsou lenoši, podvodníci a vyvrhelové s minimálním IQ, 3/ Dejte nám příležitost a čas a my váš život se proměníme v rajskou zahradu.

Tyto věty bych označil jako startovací. Při pozdějších potížích je nutné přejít k sloganům: Kdyby naši protivníci zlovolně neničili všechno co prosazujeme, byli byste bohatší, zdravější a šťastnější. A tak dale, a tak podobně. Hlavní zásadou je s politického odpůrce vytvořit stvůru, která se stane hrozbou pro život i klidný spánek.

       Acylpyrin sice vždycky říkal, že politika by se dala dělat i jinak, ale Acylpyrin je při vší úctě  příliš velký idealista a jeho vidění směřuje spíše k obecnému blahu než k individuální karieře jednotlivců. Dle jeho receptů byste se, po vstupu do politické mlýnice, stali spíše než úspěšným politikem, bezdomovce a žebrákem, který je absolutně mimo. .      

       Na téma, jak se připravit na profesi úspěšného politika, bychom mohli přinést ještě mnoho dalších rad, ale každý kdo má oči snad vidí. Nenechte se mást slovy. Dívejte se. Slova jsou materiál z kterého lze uplácat cokoliv. A vězte, že lidé na které budete v budoucnu působit, spíše uvěří tomu čím je obalamutíte než tomu co je reálné a možné.   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

KODEX   NEJTĚŽŠÍCH  URÁŽEK  ACYLPYRINA  HYSTEPSE

 

     Vzhledem k tomu že se v našem postmoderním světě rozšířila móda vytvářet různé kodexy cti, bezectnosti a závažnosti urážek,  sešla se i jedna z frakcí Acylpyrinových učedníků a pokusila se vytvořit určitá pravidla ochraňujících čest jejich mistra.

      Ponejprve sice vznikla hádka, zda vůbec lze pojem přesahující běžné lidské člověčenství urazit. Někteří učedníci tvrdili, že Acylpyrina nelze urazit, stejně jako je nemožné urazit Boha.

     Jakákoliv invektiva jim připadala jako bláto vrhané proti nebi, které zákonitě umaže pouze naivního vrhače. Zastánci opačného názoru však tvrdili, že ačkoliv je Acylpyrin neposkvrnitelný a dalo by se říci až splachovací, přesto ho musí jeho učedníci hájit, byť to jemu osobně připadalo jako naprostá hovadina.

     Zúčastnil jsem se tohoto jednání sice jenom jako pozorovatel, ale mohu říci, že mezi Acylpyrinovými učedníky, tento nižší stupeň způsobilosti až tak mnoho neznamená.

 

V krátkosti se pokusím ozřejmit z čeho se vycházelo, kam naše společná diskuse mířila a k jakým závěrům jsme došli.

 

 

     V podstatě lze říci, že jsme vycházeli z jednoduchého principu. To jestli má někdo Acylpyrina rád či nerad je jeho soukromá věc. Pokud o něm zpívá posměšné písničky, nadává mu do idiotů a zesměšňuje ho třeba i vizuálně je vždy rozhodující, koná-li tak o samotě, /zde jsme zůstali velmi tolerantní/, nebo na veřejnosti.

  

    Pokud k tomuto dojde byť před jediným posluchačem či divákem, jedná se o neprominutelný prohřešek který musí být ztrestán.

 

    Protože nemáme rádi  dlouhá prohlášení stanovili jsme pouze pětibodovou stupnici prohřešků a k nim příslušných sankcí.

 

                  Pět bodů -  Pět sankcí

 

1/ Dopustí-li se urážky osoba s výrazně sníženým IQ a navíc ve společnosti sobě podobných, je tento čin považován pouze za přestupek. Postižený pokud již není Acylpyrinovým učedníkem se do budoucna již nikdy nemůže hlásit k našemu společenství. Pokud učedníkem je, musí být při nejbližším setkání ze společnosti vyobcován.

 

2/ Pokud by kdokoliv Acylpyrina  vyfotografoval, nakreslil nebo jinak spodobnil v pozici, která není hodna mistrovi velikosti, bude stejným způsobem vyfotografován, nakreslen nebo jinak spodobněn a to ať se mu to líbí nebo nelíbí.

 

3/  Kdo by o Acylpyrinovi kdekoliv na veřejnosti mluvil neuctivě a k této neúctě vybízel i jiné osoby, Zavedeme vůči němu sankční návštěvy při kterých bude důrazně a trpělivě  přesvědčován o marnosti svého počínání.

 

4/ Kdo by totéž prováděl opakovaně, ten se pro nás stává osobou nežádoucí, která nám už nestojí za to abychom ji jakkoliv přesvědčovali nebo na ni kladně působili. Pokud dotyčného uvidíme, přejdeme na druhý chodník a pokud ho uslyšíme, zacpeme si uši.  

 

5/ Kdo by ke svým posměšků přidal navíc vyhrůžky a hrozby Acylpyrinovou fysickou likvidací, toho budeme s povzdálí opatrně sledovat. Třeba nás dovede do blízkosti našeho idolu. Na světě už to tak chodí, že někdy co nedokáže láska, dokáže mimoděk nenávist.

A jako sankcinejvyšší stanovujeme, že nejen nebudeme mluvit s nim, ale nebudeme mluvit ani o něm, a jeho jméno navždy vymažeme ze svého slovníku.

 

Toto je pět bodů nad kterými  by  Acylpyrin jistě s údivem kroutil hlavou.

Ale ať je jak je, my jsme alespoň zareagovali na obecné světové trendy a připojili se

k šikům těch, kteří s plamenem v srdci obhajují nedotknutelnost své pravdy.

 

 

 

 

 

 

MALÉ DESATERO

- aneb

 JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ KONCE SVĚTA.

 

 1/ V prvé řadě si ověřte jestli to co nastalo, je skutečný  konec světa. Věřte, že šikovná mediální kampaň, nebo špatně  pochopená reklama některého z obchodních gigantů, z vás může  udělat nepředstavitelného hňupa.

 2/ V případě, že se opravdu jedná o konec světa, zachovejte  klid. Štípněte se. Počítejte do deseti a pokud na to zbude  čas, i do sta.

 3/ PAMATUJTE, že jakýkoliv projev paniky je nakažlivý. Při  větším srocení lidí může dojít k davové hysterii. Hrozí  ušlapání, umačkání, potrhání oděvu a podobné nepříjemnosti.

 4/ V případě konce světa jsou nanic rady typu:

 ZALEHNĚTE OBLIČEJEM K ZEMI, HLAVOU SMĚREM OD VÝBUCHU !!!

 Nemůžete vědět, odkud to bouchne. Jestli bouchne něco,  všechno, nebo úplně všechno.

 5/ Stejně bezúčelné je odcházet do krytů. Je naprosto jisté,  že technologie které ovládáme jsou na tak nízkém stupni, že  kryty pro případ konce světa nebyly nejen postaveny, ale  neexistují ani v nejtajnějších složkách akt X.

 6/ Jsou lidé kteří doufají v případnou evakuaci flotilou  mimozemšťanů. NENECHTE SE NACHYTAT.! Letenka do kosmické  lodi, či složení finanční zálohy na cestu, může zruinovat  vaše osobní konto. Bezpochyby zjistíte, že jste své peníze  odevzdali firmě, která nejen nevlastní kosmickou loď, ale  mimo POBoxu, čísla účtu a vašich peněz nevlastní vůbec nic.

 7/ V PŘÍPADĚ KONCE SVĚTA buďte milí k manželkám, milenkám,  družkám a domácím zvířatům.  POMYSLETE, už je to opravdu naposledy.

 

 8/ Za živého boha se nenechte strhnout různými věrozvěsty  pro které je konec světa jedinečnou příležitostí, jak  pozvednout své pošramocené ego. Zdánlivě na tom nebude  záležet. Neexistuje však nejmenší důvod, abyste i v tak  vypjatých okamžicích ze sebe udělali blbce.

 9/ NEDEJTE SE ZMÁST ani radami takzvaně rozumných a  praktických spoluobčanů. BUĎTE SI JISTI, že azbestový oblek,  rybářské holinky či dozimetr jsou v tomto případě nanic.

 10/ Pokud se v očekávání konce ožerete jako prase a ráno  vstanete do společnosti kde si vás budou vážit, nikdo vám  nebude lhát a všichni vám ve všem vyhoví, vězte: KONEC SVĚTA  JSTE ZASPALI A NACHÁZÍTE SE VE ZCELA JINÉ DIMENZI !!!

 Díky chvilkové slabosti jste prošvihli příležitost být u  toho. Můžeme vám zaručit, že taková šance se během jednoho života dvakrát neopakuje.

 

 

 

 

CO DĚLAT JSTE-LI NAOPAK OBVINĚNI,  ŽE VÁMI OHLÁŠENÝ KONEC SVĚTA NENASTAL

 

 

V souvislosti s mým návodem jak postupovat v případě konce světa, jsem často zaslechl otázku, co dělat v případě, když konec světa nenastane?

Zabýval jsem se tedy i tímto problémem a zde je stručný nástin odpovědí:

 

Tedy za

1/  Pokud se již dopustíte té chyby, že budete jednoznačně označen za člověka který vyhlásil něco naprosto nesmyslného, nevěšte hlavu a již dopředu si připravte zbraně k protiútoku.

Nejlepší je prohlásit, že jste vycházel z tvrzení vašich oponentů a že  tedy chyby, zahajující celý argumentační postup, se dopustili vlastně ti,  kteří vás dnes kritizují.

 

2/  Můžete samozřejmě zaujmout pozici mrtvého brouka, což se občas používá v případě veřejných institucí. Pokud však za sebou nemáte dostatečně silnou instituci, tuto variantu bych nedoporučoval.

 

3/  Je možné i zcela pominout kritiku která je vůči vám vznesena a rezolutně prohlásit, že osoba která vás kritizuje, pravděpodobně přijímá úplatky, bezostyšně krade nebo spolupracuje

s nejmenovaným extremistickým politickým uskupením.

 

4/  Jste-li obratný řečník můžete použít i variantu takzvaně vysvětlující. Vezmete výrok který je vám připisován, rozeberete jej na jednotlivá slovní spojení, případně zpřeházíte slovosled a vytvoříte takovou konstrukci na kterou budou vaši oponenti zírat takříkajíc s vytřeštěnýma očima.

 

5/  Další možností je vzít to takzvaně zeširoka. To v podstatě znamená připravit si  dlouhý proslov, aby ani ten nejotrlejší posluchač nevydržel sledovat vaši obhajobu od začátku  do konce. Pokud by později protestoval je možné prohlásit, že již jednou bylo všechno řádně objasněno, a že se nenecháte zbytečně prudit někým kdo nebyl ochoten vyslechnout vaše argumenty.

 

6/   Za určitých okolností může být dostačující, pouze se ušklíbnout a prohlásit:

To je opravdu, ale opravdu nejapný omyl.

 

7/ Někdy je možné celou záležitost zlehčit tvrzením, že šlo o vtipný společenský test sloužící výzkumu lidského chování.

 

8/ Jedním ze způsobů jak vyvrátit tvrzení, že jste šiřitelem poplašných zpráv, může být i převlečení celého problému do náboženské terminologie. Pokud si v patřičnou chvíli nasadíte svatozář a drze prohlásíte, že by Vám svět mohl být vděčný, když jste svými modlitbami odvrátil jeho zkázu, jste za vodou.

 

9/ Nerozbitným štítem vaši obhajoby může být i tvrzení, že jste bohužel nebyl zbaven mlčenlivosti a tudíž jsou všechny otázky : jak, proč a na základě čeho, zcela zbytečné.

 

10/ Pokud jste svá tvrzení o konci světa spojili i s pojištěním movitých klientů proti této eventualitě, není nutné nic vysvětlovat. V tomto případě stačí  urychleně sbalit kufry a odjet na Bahamy, či jiné přívětivé místo,  kam jste prozíravě již s předstihem převedli veškerou  hotovost a případně přemýšlet čím příště oslovit důvěřivou klientelu.

        

                                                                                             Děkuji Vám za pozornost

 

 

 

 

 

 

 Meditační polohy Acylpyrina Hystepse.

 

 A/ Vážení kolegové výzkumníci. Vážení badatelé, tápající v  nepřehledné spoustě indicií osvětlujících život a dílo  Acylpyrina Hystepse. Vážení pravidelní účastníci našich  přednášek, ale i vy ostatní, pro které je postava  fenomenální osobnosti A. H. stále ještě jednou velikou  neznámou.

 B/ Vítejte na dnešní seanci, která jak věříme opět pohne  hranicemi poznání, a rozšíří obzory nejen vám, kteří se  pasivně účastníte, ale i nám, kteří jsme připravili tento  experiment.

 A/ Hlavním cílem našeho pokusu bude rozkrýtí série  Acylpyrinových meditačních figur, které jsme vydolovali z  ústního podání Acylpyrinových učedníků. Jak jistě víte  Acylpyrin Hysteps je něco jako přírodní živel. Nedostižný,  nezachytitelný a nezmapovatelný.

 B/ Bylo by jistě daleko účinnější, kdyby pan Hysteps osobně přišel a předvedl, co se zde pokusíme neuměle  zrekonstruovat. Spoléhat však na takovou vstřícnost z jeho  strany, to bychom se načekali.

 A/ Pro názorné naplnění experimentu jsme tedy z nouze  požádali jednoho člena občanského sdružení " Avalon " , aby  nám dělal figuranta. František, ač nerad, zdráhavě svolil.

 B/ Z dostupných informací jsme aritmetickým průměrem  odvodili, že Acylpyrin Hysteps používal těchto pět  základních poloh:

 1/ Poloha zvaná hromosvod

 2/ Poloha levitační

 3/ Poloha naprostého vyprázdnění

 4/ Poloha mimomolekulárního přenosu

a za 5/ Poloha blaženého klidu

 

 A - Nyní vyzveme našeho figuranta, aby přišel sem k nám a  názorně předvedl co z našich návodů pochopil.

 ???

 B - No tak Františku. Neschovávej se a vylez

 A - Doporučili jsme Františkovi aby si oblékl cvičební úbor.

 ???

 Sami vidíte jak to dopadlo.

 B - To je jako mluvit do dubu

 / František zalézá pod stůl/

 A - Františku nevopruzuj. Stejně neunikneš

 B - Chtěl bych našeho figuranta částečně omluvit. Po nácviku  tohoto čísla se nám již dvakrát zhroutil. Je to  zvláštní, přestože by měl každým cvičením získávat, je  tomu právě naopak. Čím víc ho cvičíme tím trpí  úpornějšími depresemi.

 A - Počkej kolego, mám tady provázek.

 B - Nač provázek. V těch figurách přece nic s provázkem není.

 A - Aby se nevycuk.

 B - Dobře. Svaž mu nohy.

 A - Nyní bychom se pokusili předvést polohu číslo jedna  zvanou hromosvod

 B - Významově by této poloze spíše příslušel název anténa.

 Její pomocí totiž čerpá Acylpyrin veškerou sílu kosmu

 A/ My jsme se ale přidrželi vizuální podoby. Proto ten

 hromosvod

 B/ Františku, stůj pořádně.

 A/ Takže. Ale né. Při pohledu na našeho figuranta to nakonec  připomíná spíše tu anténu

 B/ Levitační poloha

 A/ Františku pohov. Přestaň se šponovat!

 B/ Levitační poloha je poněkud obtížnější

 A/ Protože náš figurant není ještě dostatečně zběhlý v  Acylpyrinových praktikách, připravili jsme si dva  klacky, kterými se snažíme překonat jeho nevíru v  možnost narušení gravitace.

 B/ Tak nahoru Františku. Ruce hezky na horizont a mírně  třepat.

 Fr/ Přes nohy né

 A/ To by se ti líbilo ještě nám do toho kecat.

 B/ Když tě přetáhnu přes hlavu, nevzlétneš

 A/ Zatloukl by tě do země jako hřebík

 B/ Tak. A poloha hřebík neexistuje

 A/ Promiňte. František, jak se zdá nemá dneska svůj den

 B/ Radši pokročíme dál

 A/ Polohu naprostého vyprázdnění vynecháme

 B/ Když jsme se o ni posledně pokoušeli, nevyprázdnil se  jenom František, ale i přednáškový sál

 A/ Poloha mimomolekulárního přenosu sebou žádná nebezpečí  nepřináší

 B/ Františku, trochu ti povolím provaz. Ale žádné hlouposti.

 A/ Už můžeš zaujmout základní posazení

 B/ Zváštností této polohy je její zvukový doprovod. Ve  chvíli kdy dochází k mimomolekulárnímu přenosu, začíná  meditující bzučet.

 A/ No, Františku, tak jak jsi daleko?

 Fr/ Bú. Bú, Bú

 B/ Řekli jsme bzučet a ne bučet

 A/ Právě tyto zvuky jsou signálem, že se osobnost rozdvojuje  a její astrální část míří do libovolného místa  nekonečného vesmíru

 B/ Odborníci dokonce tvrdí, že Acylpyrin je schopen pomoci  této polohy cestovat i časem. A to jak dopředu tak i  dozadu

 A/ Je škoda že tyto přenosy nedokážeme viditelným způsobem  znázornit. Věříme však, že posluchači našich přednášek,  mají tak bujnou fantazii, že si dokáží představit i to co

 nevidí.

 Fr/ Bz. Bz.

 B/ Františku už přestaň. To pro názornost stačí.

 A/ Jako poslední v řadě je poloha blaženého klidu

 B/ Jak jsme slyšeli z ústního vyprávění, při této poloze

 vypadá Acylpyrin zvlášť impozantně

 A/ Tato poloha Františkovi jde.

 B/ Tváří se sice jako idiot. Ale my holt musíme pracovat s  takovým materiálem jaký je k dispozici.

 A/ Necháme ještě Františka chvíli meditovat a na závěr této  produkce shrneme jaký prospěch přináší dokonalé zvládnutí  těchto figur.

 B/ Za prvé je to neomezené a bezplatné čerpání energie

 A/ Za druhé schopnost povznést se nad každodenní starosti,  které mohou být ubíjející

 B/ A za třetí naprosté vyprázdnění. Touto polohou bezpečně  zabráníte zavirování vaši intelektuální databáze

 A/ Jistě není zanedbatelný i nácvik mimomolekulárního  přenosu, neboť jeho zvládnutí vás stoprocentně ochrání  od všech záludností autobusové dopravy a českých drah

 B/ A jako rozinka na dortu bude vaše čerpání z polohy  blaženého klidu

 A/ To už se nebudete muset bát vůbec ničeho. Můžeme vám  poskytnout záruku, že všichni kolem vás budou chodit po  špičkách

 B/ Děkujeme vám za pozornost

 / Odvádějí Františka/

 Konec

 

 

 

 

 

 

 Několik drobností které by měl znát návštěvník nemocnice.

 

Než se pustíme do pojmenování kladů a záporů pobytu v  nemocnici jednu radu úvodem.

 Pokud máte na vybranou, což se v životě stává málokdy,  tak se nemocnici vyhněte co nejširším obloukem.

 Tuto radu nedostáváte proto, že by vás nemocnice jako  taková mohla ohrozit. Vždyť co to vlastně je nemocnice?  Konglomerát budov, značné soustředění technických přístrojů  a kolektiv bíle oblečených lidí.

 Uvědomte si však, že jste převážně laici a zcela  odlišné prostředí s vlastními stereotypy vás může přivést  nejen do rozpaků ale přímo i vyděsit.

 Už samotný vztah mezi lékařem a pacientem je plný  omylů a neopodstatněného očekávání  /dopsat/

 

 

 

 PRAVDA VÍTĚZÍ

 

 Není pravda, že pravda vždy vítězí. Pravdou je, že velmi  často, i když to není pravidlem, dostává pravda na prdel.

 S pravdou to bývá totiž složité. Pravdu nezvážíš, nezměříš,  pravdy se nenajíš a dokonce s ni nezapiješ ani nedělní oběd.  /máš-li nějaký/ Pravda je pojem více méně abstraktní.  Dovolím si dokonce tvrdit, že čím delší dobu se pohybuji  mezi obyvateli světa, který se nazývá modrou planetou,  získávám přesvědčení, že je to pojem abstraktní spíše více  než méně. My lidé s opačné dimenze považujeme kategorie  pravda či lež za zcela irelevantní. U nás věci buď jsou nebo  nejsou. Nedokáži si představit, že by v našem společenství  byl kdokoliv takový scifista, že by uvěřil v okamžité  zbohatnutí, bezmeznou lásku obchodních dílerů, či nezištný  zájem politiků pravidelně se opakující v čtyřletých  intervalech. Je pravdou, že jsme prostě jiní. Bylo by  zbytečné tuto úvahu dál rozvíjet. Konečně i naše společnost  v dřevních před civilizačních dobách trpěla dětskými  nemocemi, které dnes vzbuzují již jen úsměvnou vzpomínku.

 A tak bych chtěl vzkázat všem, kteří hledají pravdu, že  při nedostatečné trpělivosti, může být jejich činnost značně  kontraproduktivní. Vždyť o pravdu s malým pé se můžete přít,  můžete se kvůli ni nenávidět a případně i vraždit.

 Existuje však jedna výjimka.  Pravda s velkým Pé, to je pojem za kterým můžete stát nejen  vším co máte, ale i vlastním životem. Neboť život bez Pravdy by byl jen vegetativní cestou mezi zrozením a úmrtím.

 To všechno, aniž by to zpracoval do literární formy  povídky Vám vzkazuje  anonymní návštěvník  Euroconu

 Chotěboř,KD Junior,5.7.2002.,22.23 seč.

 

 

Návrh na doplnění důchodové reformy:  Občanům,kteří dovrší 85 let věku a nezemřou , bude odebrán důchod  a pokud nenastoupí do zaměstnání, budou předáni do evidence úřadu práce.

/Doposud nezpracováno/

 

 

 

 

 

 K A Ž D O R O Č N Ě  N Á S  Č E K Á

 O S L A V A  N O V É H O  V Ý R O Č Í

 

 Jak jsme se dozvěděli z obvykle dobře informovaných kruhů,  byla dne 25.2. 2000 založena při Chotěbořském klubu Avalon  " SPOLEČNOST ACYLPYRINA HYSTEPSE "

 Tento významný den, který se jistě do budoucna stane  součástí Evropského kulturního dědictví, zahajuje podle  našich informací nekonečnou řadu společenských aktivit.

 Již dnes je zřejmé, že se myšlenky Acylpyrinovy  společnosti rozrostou, /z tohoto malého města na  Českomoravské vysočině/ jako houba do všech částí světa.

 Jak mnoho osobnost A.H. ovlivní budoucí tvář modré  planety zatím nevíme. Co však víme zcela bezpečně, je  ověřená skutečnost, že každý, kdo přišel s jeho myšlenkami  do styku, pookřál a zbavil se mnoha neduhů.

 Ze zpráv, které máme k dispozici vyplývá, že v měsíci  dubnu by měla tato společnost realizovat seznámení  veřejnosti s obsahem své činnosti a v měsíci květnu by se  její činnost infiltrovala i do celostátního setkání klubů SF  na Chotěbořském AVALKONU. Zde by měl být provizorně položen  i základní kámen Acylpyrinova památníku. Jak se předpokládá,  bude tento kámen prozatímně položen do igelitové tašky, kde  s pietou vyčká definitivního rozhodnutí o pozemku a  potřebných investicích. K dalším plánům společnosti A.H.  můžeme sdělit, že se úspěšně rozvíjí  aktivity Acylpyrinova svazu  žen a Létající virtuální univerzity. Na celé věci je zvláště  potěšitelné, že tato rozsáhlé činnosti nezatíží daňové poplatníky, ale budou, jak věříme, plně pokryta dary námi vybraných sponzorů.

 

 

Vážení přátelé,

 

 

 

     Společnost Acylpyrina Hystepse se snaží, ostatně jako vždycky, být na špici současných dobových trendů. Proto jsme se i tentokrát rozhodli vyhovět tlakům určité části členské základny a přistupujeme k odtajnění mlhavých informací z údajného života údajného Acylpyrina Hystepse.

     Odpusťte nám prosím zpochybňující slovíčko údajného. Věřte, že jsme ho nezvolili rádi.

Chceme však předejít případným žalobám a soudním sporům, neboť informace, které zde předkládáme nemůžeme, / a jak bychom asi mohli?/ , věcně doložit.

     Byli bychom samozřejmě neradi, kdyby tento spis, / ještě včera chráněný razítkem „přísně tajné“/, vrhl na Acylpyrina špatné světlo. Grémium společnosti AH se ale rozhodlo, že je lépe riskovat chvilkové pobouření, než ponechat prostor lidové a novinářské  tvořivosti, která je schopna z jednoho malého komára udělat i několik obrovských velbloudů

      Předem se také musíme omluvit, že jsou v této zprávě začerněna jména našich zdrojů. Za prvé je to zcela obvyklá praxe, za druhé by vám jejich rozkrytí, pokud je osobně neznáte, stejně nepřineslo žádnou smysluplnou informaci a pokud je osobně znáte, mohlo by naopak vést k nepatřičnému zkreslení. Však my víme jak to chodí. Navíc jsou tyto osoby pouze takzvanými bílými koňmi, jejichž skutečnou identitu může odkrýt teprve letité vyšetřování a následná soudní pitva.

     Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je ukázková osoba,  která se nám už podle jména zdála podezřelá. Jenom nevíme proč?  Záznam byl pořízen odposlechem z hustého křoví, večer 2.května v 21.37 středoevropského času, na Karlově náměstí v Praze. Přesné určení: nedaleko kostela Ignáce z Loyoli. Jak spolu čas, nedaleký kostel, zmíněné křoví a samo Karlovo náměstí souvisejí, zatím nevíme. Ale k věci. Jakýsi pan Vodafone, údajně tvrdil, že pokud se Acylpyrin zapojí do jejich programu získá 100 volných minut. V tomto případě není jasné, zda se jednalo o korupční nabídku či o šifru používanou mafiemi nebo dokonce o nábor teroristů do ještě neodhalené sítě operující na našem území.  

     Tento případ, až na to, co vlastně znamená, jsme rozkryli dokonale. Složitější situace nastala u dalších a možná i závažnějších zjištění. Vezměme si třeba kauzu „Vodník“.

Anonymní zdroj nahlásil jednomu z našich kolegů, že do restaurace „ U žíznivého Chárona“, vběhl zcela ožralý vodník a tvrdil, že ho do zmíněného stavu přivedl, a zde prosím pozor, lstí a násilím  jakýsi  chlap, který si říká Acylpyrin. Vypravili jsme na místo vyšetřovací komisi.

Zde jsou fakta která zjistila: Nějaký mokrý chlap prý do hospody přišel. Na to, že by ho někdo lstí a násilím nutil do pití ale nevypadal. Jen co se dopotácel k pultu, chtěl velikou vodku. Vzápětí však upadl a usnul pod stolem. Jeden ze štamgastů nám však sdělil, že z doslechu ví, že se na hrázi nedalekého rybníka drželi dvě neznámé osoby mužského pohlaví kolem krku a zpívali : Hej Slovane. Vstoupit do vody je však nikdo neviděl. Že by chtěl Acylpyrin utopit vodníka je sice málo pravděpodobné, ale podle jednoho z našich záhadologů ne zcela vyloučené. V tomto případě se z mírného porušení osobní svobody může prý vyvinout až pokus o vraždu.

     Pokročme však dále. Kauza „Kyselý úsměv“ možná napadá samotné demokratické pilíře našeho státu. Jeden z velmi vyhraněných bojovníků za nedotknutelné ideály se údajně setkal s Acylpyrinem na jakémsi mítinku. Acylpyrin do něj, jak je ostatně jeho zvykem,  vandroval stran jeho politických názorů. Protože se zmíněná osoba, v naší evidenci vedená pod přezdívkou  „Kyselý úsměv“, nikdy nevzdávala snahy přesvědčit svého oponenta o jediné a nedotknutelné pravdě, opustili mítink a odešli zmíněný problém dořešit do nedaleké vinárny.

     Když zde asi po třech hodinách hledali soukmenovci svého politruka s hrůzou zjistili, že za slov písně „ Macenko, Macenko, zahraj mi na cenko  tancuje tak, jak mu Acylpyrin předzpívává. Nejhorší však bylo, že na vyzvání aby toho nechal, odpověděl. Dejte mi pokoj. On ten Acylpyrin není zas takovej hajzl, jak jsem si myslel. No, je vůbec přípustné takovými triky ovlivňovat politické smýšlení řádných spoluobčanů? Není to přímým útokem na demokracii?

     Pro dnešní den by tato ukázka mohla stačit. Chtěli jsme ukázat i Acylpyrinovu zubní kartu a předložit výčet několika Acylpyrinových chřipek. Naši právní zástupci nás však upozornili, že bychom v tom případě porušili jeho osobní nedotknutelnost a žaloba,  která by zřejmě následovala by mohla zamířit až k nejvyššímu soudnímu dvoru v Hágu.

      Pro vaši informaci. Tým našich odborníků připravuje internetové stránky, kde budou odtajněné skutečnosti týkající se Acylpyrina  vycházet na pokračování. I když bylo zatím odsunuto rozkrytí jeho sexuálních prohřešků, máte se na co těšit 

 

 

                                                                                       Odtajněno 14. 6. 2006

                                                                                        Tajným radou společnosti

                                                                                         Acylpyrina Hystepse

 

                                                                                          Místo podpisu kód

                                                                                  171045/ neřeknu

 

 

 

JAK POSTUPOVAT PŘI SKLIZNI HUB.   

 

        Než se budeme věnovat návodu jak postupovat při sklizni hub je nutné uvést, že chodit na houby jinak než za účelem sklizně, patří mezi zcela iracionální činnosti. Takovéto kratochvíli mohou podlehnout pouze lidé, kteří nevědí co s časem  a navíc se mylně domnívají, že pohyb na čerstvém vzduch a trmácení po lese jim nějakým záhadným způsobem upevní zdraví.

        My zkušení víme, že zdraví se nejlépe upevňuje tam, kde je vystaveno největším rizikům.

Zdraví je prostě již takové.

Abychom se však nedostali jinam než kam ukazuje náš titulek.

        Tedy. Sbírání hub je všeobecně považováno za činnost nenáročnou, ke které stačí rozhodnutí navštívit jakýkoliv les, mít zdravé nohy a nezkalený zrak. Potřeba inteligence se zde nepředpokládá. Dokonce se traduje cosi podobného zemědělskému rčení, ze kterého se dozvíte, že nejhloupějšímu sedlákovi narostou největší brambory.

        Dovoluji si tvrdit, že tento názor je mylný, a pokud někdy vůbec platil, muselo to být nesmírně dávno. V současné době platí základní pravidlo a to zní: NENECHME SE NACHYTAT.

        Uvidíte-li ve večerních zprávách televizní stanice NOVA hřib velikosti koňské hlavy a tvrdí-li vám, že takovýchto kusů jsou plné lesy, zapřemýšlejte. Nezačaly náhodou prázdniny poslanecké sněmovny? Neprobíhá náhodou akce Kryštof prudce snižující krvavou nehodovost? Nenastalo cosi, čemu se říká okurková sezóna?

Konečně, ten obrázek hřiba chlapáka může být pouhou zvětšeninou, snímkem z archivu, nebo i dokonalou maketou z moduritu. Všichni víme, jak se dělají zprávy. Navíc, je nanejvýš pravděpodobné, že redaktor, který nás takto lakuje, by v případě pravdivosti své informace

netrčel ve studiu, ale upaloval s dvoukolákem k lesu.

         Jak tedy postupovat racionálně. Všichni víme, že každému závažnému rozhodnutí musí předcházet bezchybná zpravodajská činnost. Požádejme tedy všechny své důvěryhodné známé, aby monitorovali cesty vedoucí od lesa k městu. Požadujte informace tohoto rázu:

Kolik lidí projde kolem jejich domu s košíkem. Jak veliké košíky nese. Přesahuje-li náklad horní okraj. Případně, nevleče-li v druhé ruce ještě ranec narychlo vytvořený z košile.

Pokud se dozvíte tuto nejposlednější informaci, neváhejte a vy-raž-te!

         Ve vojenství se tomu, co zde popisuji, říká logistická příprava. Vám může stačit vědomí, jak je nepravděpodobné, že by vám přátelé lhali, případně tolik dalších lidí předstíralo nikým nehonorovaný tyátr.

          V tuto chvíli bychom mohli skončit. Vždyť nastane-li tato situace, je téměř jisté,

že se napakujete i kdyby jste byli chromí, slepí a mimořádně líní.

Pro jistotu však přece jen několik drobných rad týkajících se pohybu po lese. Tedy za prvé:

buďte nenápadní. Nikdy nechoďte s nožem v ruce. Představte si jak zareagujete, uvidíte-li chlapa který se k vám hrne s napřaženou kudlou. Nikdy nepodceňujte inteligenci hub a to ani těch s malými hlavičkami. Často jsem se přesvědčil, že ve veliké hlavě může být daleko větší prázdnota než v hlavě malé a zcela nenápadné. Uvědomte si, že houby si v podstatě přejí být sesbírány. Proč by asi jinak rostly? Pokud jim něco vadí je to neomalené chování a v tom bych řekl jsou zcela nekompromisní. Na jejich omluvu lze uvést, že nemají lidskou zkušenost

s úřady, politikou, médii ani dalšími veřejnými institucemi. Naplníte-li svůj košík po okraj poděkujte lesu, který si to určitě bude pamatovat. Pro jistotu však na příští sběr směřujte své kroky na opačnou stranu.

         Jak vás znám, určitě jste porušili některé z nepsaných pravidel lesa.

V zmíněném případě se vaše přítomnost v místech, kde jste ještě nebyli, zhodnotí racionálněji a naivní příroda vám bezelstně nabídne znovu otevřenou náruč.

Vždyť příroda dokud existuje, byla, je a bude taková. Konečně, co jiného ji také zbývá?   

 

 

 

 

 

AKTUÁLNÍ  ZPRÁVA  O STAVU  MRAVENIŠTĚ

 

 

Dnes jsem vyhledal lupu a pozorně se zahleděl do horečného mravenčího hemžení.

Na základě zjištěných údajů jsem přesvědčen, že i mravenci čtou své vlastní noviny

a sledují vysílání mravenčích televizních stanic. Myslím si, že nebude na škodu, nahlédnout pod roušku jehličí a obeznámit lidské čtenáře s prťavým světem tak, jak ho sami vnímají a popisují.

     První problém mravenců je  jejich fysická nepatrnost, v poměru k ostatnímu světu.

Druhý a možná ještě závažnější problém, je fakt, že si tuto nepatrnost neuvědomují.

     Lidé se mylně domnívají, že v monarchistických mraveništích panuje dokonalý pořádek

a tuhá kázeň. Mravenčí média tuto báchorku zřejmě vytrvale šíří a je pravděpodobné, že jí věří i ta hloupější část mraveniště. Skutečnost je však taková, že veškeré špatnosti se kterými se setkáváme mezi lidmi, existují i mezi mravenci.

     Mezi mravenci, stejně jako mezi lidmi, je silně zakořeněná nesnášenlivost. Černí, zrzaví, obří i trpasličí kmeny vedou skutečné i studené války.

     Na toto hemžení shlíží z výše  jediný a nekonečně spravedlivý otec všech mravenců. Bohužel různé skupiny a sekty si jeho nekonečnou spravedlnost vykládají dosti svérázně.

V podání těch nejradikálnějších je vám předestřen obraz řezníka, který s chutí a bez milosti podřízne všechny, kteří věří jinak a po svém.

     V mravenčích novinách probíhá nespočet ideologických půtek, které udržují znepřátelené skupiny v patřičném nažhavení. Pokud se objeví mravenčí kazatel, který řekne, že kořen všeho zla spočívá v ideových a nevěcných třenicích, je shodně všemi skupinami označen za blázna.

     A tak se střídají epochy, kdy je za nejhnusnější tvory považována skupina se skvrnitým zadkem, aby byla vzápětí vystřídána tvory zbarvenými do zrzava. Vzhledem k tomu, že má duha nespočet barev, má před sebou tato forma bláznovství ještě dlouhý život.

     Řekl bych, že lidé by takto idiotsky nejednali. Vždyť ideologické škrabošky očividně zlehčují a usnadňují lež, krádež, násilí i vraždu.  Až se i mravenci naučí vnímat zločin odděleně od proměnlivých ideologií, pozvolna zeslábne teror, nenávist a nekonečné půtky.

Potom bude každý sám za sebe a to jak se svou poctivostí, tak se svým zločinem.;;

     Nevím, je-li právě toto vůlí otce všech mravenců ? Posuzovat mravenčí problémy lidským rozumem může být zavádějící. Možná odpověď naleznete vy. Mne se neptejte, já ji neznám.

Mně zbývá jen tradičně lidský povzdech: Bůh ví.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

JAK SE MÁ PRASE V ŽITĚ

 

Prase domácí je užitečný tvor, s údajně značnou inteligencí. Jeho soužití s člověkem je bezproblémové. Nenáročné na prostor i obživu, v relativně krátké době dorůstá naplnění své existence.

     Člověk si k většině domácích zvířat vytvořil určitý citový vztah. U prasat k tomuto sblížení nedošlo. Tento nedostatek citu se odráží i v našem výrazivu. „ Jsi prase, jsi svině, válíš se jako vepř, děláš prasečiny, tohle je prasárna“.

     Ve vzhledu ani chování tohoto tvora neobjevíme nic co by mohlo tento postoj ospravedlnit. Řekl bych, že náš přístup k tomuto tvoru se postupně utvářel z pocitu špatného svědomí. Již dopředu přece víme, že prase s kůží podobnou lidské, spěje k neodvratné a téměř slavnostní zabijačce. A tak jako pokaždé, když se necítíme morálně zcela na výši, najdeme alespoň odsudek a silná slova.

     I slogan „ mít se jako prase v žitě“, patří do této posunuté roviny.  Zde bych si však troufl tvrdit, že kalkulace tohoto rčení je dvojznačná.

     Lidská představa přináší obraz nezasloužené a dlouhotrvající hojnosti, v která se ani náhodou neobjevuje výhled smutného konce. Pokud si však představíme doslovný

pohyb prasete v žitě, uvidíme několik následných dějů.

     Prase vyrazí dveře chlívku, kde se skutečně nedá provozovat jiná činnost, než se válet jako vepř. Pocit náhle nabyté svobody, je však natolik stresující, že i když objeví žitné pole, až tolik si zase neužije. Zválí co se dá a bezradně bloumá z místa na místo, působíce další škody.

     Řekl bych, že v této bezradnosti, je podobné lidem, kterým se nečekaně a nezaslouženě podařil obdobný průlom.

     Lidová tvořivost je však mnohostranná. A tak vytváří nejen zaklínadla špatného svědomí, ale i furiantské šlehy do vlastních řad.

Pokud by někdy nastala doba, že se budete cítit jako prase v žitě, určitě vám někdo alespoň polohlasně naznačí, že neexistuje svině, která by nepotkala svého řezníka.      

       A tak je pro nás prase domácí nejen dodavatelem kůže, masa a sádla, ale i magickým tvorem do kterého lze transponovat lidskou zášť,závist a zlost.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

POSTEL  PLNÁ  MEDVĚDU

 

         Tato úvaha je o různém vnímání pohádek a jejich vlivu na životy jednotlivců.Předem upozorňuji, že se nejedná o sociologický výzkum, ale o soukromou sondu do vlastního života a života mé ženy.

Žena s kterou jsme prošli léty společného života, odchovali děti a vybudovali celkem slušnou existenci, zůstala v podstatě dítětem. Alespoň já ji tak vnímám. Oba máme rádi pohádky. Naše pohádky jsou si však vzdálené jako noc a den. Zatímco v těch mých, bloudí hloupí Honzové, strašidla, draci a věrolomní rádci, pohádky mé ženy jsou plné krásných princů, romantických zákoutí a šťastných konců. Je logické, že tato naše různá zakotvenost, ovlivňuje to co bych nazval reálným a nepohádkovým životem.

     Je pravidlem, že přicházím-li domů zastříkán blátem, s dírou v kabátě, či z jinou i méně viditelnou újmou, nutně dojde k střetu našich rozdílných pohledů na pohádku. Z mého pohledu jsem totiž vítězem, který vyvázl z nesčetných nástrah začarovaného lesa, kdežto má žena mne vnímá jako vyvrhele, kterému prostě nestálo za to, cestou domů odhodit poutnické hadry a obléci královský šat.

          Sladká únavo, spánkem nás částečně zbavuješ rozdílnosti pohledu. Přesto by však náhodný divák našeho spánku zaznamenal, že na té mé straně postele, pokračuje usilovné převalování, zatímco strana mé ženy je obklopena hradbou plyšových medvědů, která je ve spánku snad ještě hebčí, neboť není z reálného světa.

 

 

 

 

 

 

 

 

HARABURDÍ   VZPOMÍNEK

 

 

Člověk, který je dlouho na světě, většinou pozná mnoho lidí. S některými projde kus cesty, jiní se zatřpytí jako rybí tělo mezi spěchajícími peřejemi, někteří ustrnou jako nehybná kulisa hluboko v prostorách vzpomínek, Je to předlouhá galerie. A tak si říkám, že by ji občas zasloužilo oprášit, doplnit chybějící vývěsky a odstranit nános času, který ji zmatňuje a stírá tvar. Nemyslím, že by se tak mělo stát ze sentimentu, nebo z pošetilé snahy vrátit čas. Měla by v tom být jen prostá pořádkumilovnost vlastníka. Vždyť vzpomínky jsou majetkem, jako je majetkem cokoliv jiného. Jestliže leží bez ladu a skladu v prostorách našeho bytí, jestliže o ně pouze náhodně brkáme, jestliže se nepřehledně vrství a překrývají, pak se i tento majetek stává překážkou volnosti, zaneřáděným prostorem a matoucím labyrintem. A takovéto zacházení z majetkem si nepřímo říká nejen o trest, ale i o jeho definitivní ztrátu.

 

 

 

    K  ČEMU  NÁM  JE  ZNALOST  MINULÝCH   ŽIVOTŮ?

 

        Ano,  k čemu je nám znalost našich minulých životů? 

  Přesně tak se zeptala jedna ze skupin Acylpyrinových učedníků a rozjela v tomto směru vlastní pátrání a rozhodla se tomu přijít na kloub. Chtěli navštívit astrology, hypnotizéry, šamany i další odborníky na minulé životy a hledat jakousi logiku mezi tím, co jsme a čím jsme byli v dávné minulosti.Tyto aktivity se však diskutovali až jako nejzazší z forem pátrání.

              Prvním, téměř bezbřehým prostorem, se stal internet. Zde je nutno podotknout, že internet je svým způsobem požehnáním pro naši neuhasitelnou touhu hledat odpovědi na neustále se vynořující otázky. Že zde na nás čeká nepředstavitelné množství naprostých hovadin? Co na to říci? Snad jen, že takový už je život.

               Zde je souhrn internetového pátrání členů skupiny:

               Jeden z nich prý žil v devátém století a byl babou kořenářkou, další měl být setníkem římských legií a třetí harémovou tanečnicí. Byly to sice údaje dosti zajímavé, ale když se to vezme kolem a kolem, tak celkem k ničemu. Možná by se daly vystopovat nějaké souvislosti. Ten co byl babou kořenářkou, pije rád fernet a becherovku, bývalý setník má prudkou povahu a ten, co byl údajně tanečnicí je poněkud zženštilý a spíše pokukuje po mužských.

          Při dalším pokusu na jiných stránkách se dozvěděli následující:

           Ten, co byl babou kořenářkou, se měl údajně narodit v roce 1175 jako žena /to by trošičku souhlasilo/, na jihu dnešního USA, kde pracoval jako voják, lesník, lovec nebo rybář. Bývalý setník se měl narodit v roce 1250 na území dnešního Bulharska, kde byl vynálezcem s touhou hrabat se v knihách. /No nic, možná trochu předběhl dobu/. Třetí z nich, co byl jinde tanečnicí v harému, se v roce 1825 narodil shodně jako žena,někde ve střední Indii, ale pracoval jako astrolog, geograf, hvězdář  nebo objevitel nových světů.

               Protože všichni zmínění byli z těchto informací poněkud rozladěni, zadali ještě jako kontrolní otázku data své společné přítelkyně. Když se o ní dozvěděli, že se v roce 725 narodila jako muž někde na jihovýchodě dnešního USA a živila se stavbou lodí, navigací a obuvnictvím, ztratili k těmto / jinak graficky dobře vyvedeným stránkám/, důvěru a po krátké diskusi usoudili, že jejich zřizovatelé nejen nenahlédli do minulých životů, ale dokonce ani do literatury hovořící o vývoji různých fází lidské společnosti.

          Další pátrání naráželo na jeden závažný problém, a tím se staly finance. Ani takový jasnovidec není lidumil, který vám jen tak bez honoráře odhrne oponu staženou nad minulostí. Těžko říci jak je tato práce obtížná a možná i nebezpečná. Mnohokrát naše skupina tuto záležitost probírala až do pozdních nočních hodin a jen zavírací hodina jejich oblíbené restaurace jim pokaždé zabránila dospět k vzájemné shodě.

          Většinový názor byl však nevyvratitelný. Vždyť tvrzení, že peníze se dají utratit i rozumnějším způsobem, bylo těžké vyvrátit.

Teprve při jedné z oslav Acylpyrinových narozenin, které se pro jistotu slavili každý měsíc, /neboť při  neexistenci křestního listu a jiných dokumentů  přetrvávala snaha neurazit/, došlo ke shodě.   Snad to bylo tím, že nálada  byla bujařejší než obvykle a většina zúčastněných již sotva vládla jazykem. A tak jeden z těch, co ještě mluvit dokázali, povstal a vykřikl:

Vždyť je to nanic. Co bylo, bylo. My potřebujeme vědět co bude.

 

Byl to výkřik natolik razantní, že i přes pozdější střízlivění a následující kocovinu, přetrval v paměti všech zúčastněných a určil směr, kterým se vydat.

 

               Po dlouhém pátrání se podařilo objevit jasnovidce, který byl svolný vzít místo peněz naturální odměnu. Neústupný byl však v jednání s jakoukoliv vícečlenou komisí a prohlásil, že je ochoten hovořit pouze s jednotlivci. Prý jedna osoba, jedna lahev pálenky a jedna předpověď.

             Jinak, že to nejde.

Nezbylo tedy než rozhodnout, který z učedníků bude vyslán jako delegát na předjednanou schůzku. O tuto čest se přihlásil, a byl skupinou demokraticky potvrzen ten, který před časem obrátil kormidlo pátrání od  minulosti k budoucnosti. Jedinou podmínkou bylo, že si na tuto schůzku vezme sebou psa, kterého si Acylpyrin před svým zmizením oblíbil. Všichni tvrdili, že to určitě všem přinese štěstí.

            V den, kdy se uskutečnila návštěva u jasnovidce, bylo deštivo. Pes se vyválel v louži a při protřepávání kožichu zaprasil i pověřeného učedníka. Když došli k domu kde jasnovidec bydlel rozhodl se, že psa uváže venku. Jasnovidec se však  buď koukal z okna nebo byl natolik jasnovidný, že o jejich příchodu věděl.  Dveře se otevřely dříve než stačil uskutečnit svůj záměr a zazvonit.„Jé, jé, jé, to je roztomilý pejsek“, řekl jasnovidec a hned ho lákal do světnice. „Vy pojďte také. Vás vezmu hned po něm“.

„ Pardon, řekl učedník, Mám objednanou jednu předpověď, a to pro sebe“.

„Toho hafana vám udělám grátis. To je mimořádný kousek. Takový karmický skok jsem ještě nezažil“.

„No dobře, dobře. Čím teda bude?“

„Je to neuvěřitelné,“ řekl jasnovidec, „ ale vypadá to, že v příštím životě bude šaolinským mnichem.“

„ Já toho hajzla zabiju.“ řekl učedník.

„Na to pozor“, přerušil ho jasnovidec, „To by se vám mohlo sakra nevyplatit“.

„Nevím proč“ odsekl

„ No,Šaolinským mnichem by se stal stejně, ale před tím by byl nějaký čas zastával pozici řidiče popelářského kuka vozu“.

„ A co s tím mám společného já?“, zeptal se učedník.

„No vy tam budete střídavě stát na stupátku a střídavě koulet popelnice“.

„ Tak to vám pěkně děkuju“, rozzlobil se učedník. „ Tady je flaška a víc mne tu neuvidíte“.

„ Ale uvidím, uvidím, když né teď tak určitě v příštím životě. Já to tady mám na dlouho“.

                   Poslední slova však učedník slyšel jenom z dálky. Práskl dveřmi a šel si postěžovat do místa pravidelných schůzek svých kolegů.

My, kteří jsme ho vyslechli, si myslíme, že jak bývá jeho dobrým zvykem, opět  trochu přeháněl.

Na každý pád jsme se však shodli, že naše výzkumy v této oblastí definitivně končí.

 

 

JAK  SE TVOŘÍ  POLITICKÁ  REPREZENTACE

 

    Jedna ze skupin Acylpyrinových učedníků se dlouhou dobu trápila otázkou, jak se vlastně utváří politická reprezentace státu. Já vím, mohli byste si říci volby. No dobře, tak se nad tím zamysleme. Jednou za čtyři roky jdeme k urnám do kterých vhodíme svůj hlas. Máme k disposici kandidátky několika politických stran a tak si stačí jen vybrat. Jenže kandidátky. Co to je?              V podstatě se jedná o seznam jmen, která podle předběžných průzkumů, /kolik procent ta která strana získá/, jsou buď na volitelných nebo nevolitelných místech. Dalo by se říci, že již ve chvíli jejich zveřejnění, je zhruba o složení parlamentu rozhodnuto.

 

        Jak tedy zajistit aby parlament fungoval tak, jak je v Čechách zvykem a nedocházelo k žádným výrazným překvapením. Zmíněná skupina, která se zabývá politologií a která za tím účelem zřídila i vlastní výzvědnou službu, na tento system údajně kápla. Pracovně tuto přípravu budoucnosti nazvala: Metodou prosívání a šťastného losu.

 

Zde jsou výsledky jejich zkoumání:

 

    Jestli se kdokoliv domnívá, že hledání pravdy bylo snadné, tak se mýlí. Několik příslušníků skupiny muselo více než rok pracovat v utajení, složit několik přísah mlčenlivosti a navázat přátelské vztahy s lidmi o které by, za normálních okolností,  nezavadili ani špičkou bezpečně vydezinfikovaného tága. Dokonce i převzetí těchto informací k veřejnému použití provázela řada komplikací. Lidé žijící dlouhodobě v utajení, si na svou roli natolik zvykli, že nebylo snadné je objevit a následně z nich cokoliv vymlátit. Nicméně po uplatnění mezinárodně použivaných postupů, které se osvěčili i u jiných nejmenovaných složek, jsme se k jakés takés  pravdě přece jen dobabrali.

 

   Situace vypadá tedy údajně takto: /Ještě malá poznámka ke slovíčku údajně. Vy si samozřejmě věřte čemu chcete, ale my musíme být přeci jen opatrní. Bůh ví kdo se kouká, kdo poslouchá a kam si nás přiřazuje. Ostatně my víme své/.  

   Všechno, o čem chceme informovat, začíná u evidence obyvatel. V prvním prosívání jsou vyřazeny osoby příliš mladé, příliš staré, osoby bez stálého bydliště, osoby s hustě popsaným trestním rejstříkem, osoby vězněné a osoby zcela nemajetné. Těch, kteří projdou prvním skrutíniem, je však stále ještě více než milion.

 

   Až do této chvíle se při prosívání jednalo o běžnou administrativní práci, kterou mohl provádět kterýkoliv státní úředník či zaměstnanec pošty. Přechodem do nové fáze se však již otevírá prostor odbornějšímu pohledu. V druhém skrutíniu mizí ze seznamu všichni lobisté, jejichž úloha je na zcela jiných místech, příslušníci složek, kteří nemohou kandidovat ze zákona, osoby zbavené svéprávnosti a lidé s příliš vysokým IQ.

 

            V tuto chvíli přichází na řadu i první losování, které u všech jmen začínajícících stejným písmenem sníží počet registrovaných na polovinu. Touto eliminací se již dostáváme do použitelných čísel s kterými mohou začít pracovat psychologové, sociologové a psychiatři. Zde již také začíná dělení do kategorií. Pro názornost uvádím: Strana A, Strana B, Strana C s poznámkami vhodný, méně vhodný, nepoužitelný-/tito posledně jmenovaní  kandidáti jsou bez ohledu na předchozí příslušnost A,B,C, zařazeni do kategorie rezerva s tím, že se v případě nebezpečí vzniku nového politického subjektu, vmísí do jejich ještě neexistujících kádrových rezerv/.

 

     Aby byl politický system přehledný a předvídatelný, je nutné aby na kandidátkách všech stran byl jistý počet tváří odpovídajících stranické ideologii, část těch, kteří se snadno přizpůsobí a část těch,  kteří sice remcají, ale nakonec se stejně přikloní k většině. Touto různorodostí vzniká dojem diskuse, která je sice většinou zbytečná, ale při pohledu zvenčí vytváří dojem, že ti jejich pašáci jdou do všeho na život a na smrt. 

 

     Je zde však ještě jedno nebezpečí, které by ve vypjatých chvílích mohlo způsobit havárii. Tímto nebezpečím je bezbřehá zásadovost a neústupnost od názoru. Proto je nutné vložit do portofília volitelných kandidátů několik osobností, které mají skrytý škraloup z minula, a to ať už skutečný nebo fiktivní. Zároveň je nutné vyřadit všechny, kteří nemají v příbuzenstvu nebo mezi předky nikoho, kdo byl členem bývalé státostrany. Lze totiž těžko předpokládat, že rod, který nebyl loajalní v minulosti, najednou změní svou genetickou výbavu a začne jednat vstřícně.

 

           Další třídění a slosování je už, při dodržení předcházejících kót, záležitostí stranických sekretariátů. Ještě malá poznámka: Tento postup se plně vztahuje pouze na strany A a B. Pro stranu C a D působí jenom v nezbytné korekci, zatímco strany E se pro její trvalý nezájem netýká.

        

           Naše výzkumy budou samozřejmě dále pokračovat, ať se to komu líbí či nelíbí a věříme, že  i Vaše náměty nám pomohou ještě hlouběji nahlédnout do jemného mechanizmu moci.

                                                                          V zájmu ochrany soukromí badatelů

BEZ PODPISU.

 

 

 

Doplněk k protikuřácké vyhlášce.

 

 

1/ Definice pojmu zastávka veřejné dopravy a další sporné záložitosti./

Zastávkou se rozumí bod ve kterém je umístěn jízdní řád, plus prostor tři metry a pět metrů od této cedule. Pět metrů platí povětru, tři metry proti větru. Za účelem správného výkladu nechť je každá zastávka opatřena funkční korouhvičkou, která v případě sporu ukáže odkud fouká.

/poznámka/ Vzdálenosti od cedule mohou být dle intenzity větru prodlouženy či zkráceny. Rychlost větru je každé čtyři hodiny přezkoumána nejbližší meteorologickou stanicí. Výsledek měření opatřený kulatým razítkem si zájemci mohou přečíst na úřední desce příslušné městské části.

2/ Omezení u vstupů do veřejných budov.

Ke každému vchodu do veřejné budovy patří ochranné protikuřácké pásmo. Tímto pásmem se rozumí zábor tři metry do každé strany. Je-li hustota vchodů větší než předpokládá vyhláška, je nutné přesně uprostřed mezi sousedními vchody vytvořit drobnou kuřáckou zónu. Její kapacita nesmí přesáhnout prostor pro tři osoby. V případě, že se k plné zóně blíží další kuřák, musí zónu opustit ten konzument, který má nejkratšího vajgla. Za tímto účelem budou na příslušných  místech instalovány přesné měrky s cejchem Evropské unie.

3/ Kuřácké a nekuřácké restaurace

Nekuřáckou restaurací se rozumí takové zařízení ve kterém platí zákaz kouření. Do těchto prostor není povoleno vnášení ani prostředků ke kouření obhvyklých. Místo na odkládání zápalek, zapalovačů, cigaretových krabiček a doutníků je zřizovatel povinen umístit přímo u vchodu do budovy a místo opatřit upozorňujícím nápisem v češtině, třech nejčastěji užívaných evropských jazycích a čínsky.

/dodatková opatření/ Kuřáci s příliš načichlým oděvem a nikotinovým dechem jsou povinni projít desinfekční místností a zkonzumovat minimálně jednu hašlerku. Čistotu dechu kontroluje vedoucí provozovny.

Kuřácká restaurace. /Nevím, zda v tomto případě je správné užívat slova restaurace?/ Nad restaurací pro kuřáky musí být umístěn transparent s varováním ministra zdravotnictví. Přístup nekuřáků je do tohoto teritoria přísně zakázán, mírným kuřákům se vstup nedoporučuje.  Vstoupí-li kuřák, musí se před zaujetím místa u stolu a objednávkou nápajů prokázat notářsky ověřeným snímkem plic. /poznámka/ Snímek nesmí být starší jednoho roku. U občanů plně invalidních a starobních důchodců se prokazování snímkem promíjí.

  Toto je pouze několik poznámek k připravovaným novelám, kterými se budou zabývat zastupitelstva měst, parlament i senát. Chtěl bych zcela nezištně a bez žádosti jakéhokoliv materálního prospěchu přispět k řešení závažného společenského problému. Ušetřit čas i peníze, které by bezpochyby zmizely do ztracena. Netvrdím, že jsou mé návrhy stoprocentní a plně vyčerpávající. Věřím však, že je během následujících let naše zastupitelské orgány doplní ještě řadou vyjímek. Výsledkem tak bude, jak věřím, další vybroušený diamant, který se připojí k již dokončeným skvostům našeho právního vědomí.

 

 

 

 

 

Bůh žehnej Americe

 

 

       Svět nás neustále překvapuje novými objevy a zjištěními. Samozřejmě, že nejvíce těchto zpráv přichází ze Spojených států amerických, kde se nachází největší koncentrace univerzit a ústavů zabývajících se vylepšením našeho zdraví.

Někdy nás překvapují poznatky do té doby netušenými, aby jindy pouze potvrdili myšlenky, které se již dávno zahnízdily v našich hlavách, ale až do této chvíle jsme pro ně neměli vědecké zdůvodnění. Například alkohol.

Všichni přeci věříme, že jeho konzumace zlepšuje náladu, ničí choroboplodné zárodky poletující vzduchem  a posiluje náš imunitní systém. Jedna věc je však věřit a druhá věc mít tuto víru podloženou výsledkem dlouhodobého zkoumání těmi nejvěhlasnějšími kapacitami. Suma sumárum, kdo nepije zkracuje si život.  Navíc je pravděpodobné, že jeho tělesná schránka bude vyžadovat zvýšenou zdravotní péči a tudíž i vyšší nároky na čerpání finančních prostředků ze zdravotního pojištění. 

Je dobře že tato zpráva nás zastihuje v době právě probíhající zdravotní reformy.

 Asi by bylo dobré přidat do sortimentu našich lékáren mimo kosmetiky, různých vitamínových přípravků a léčivých čajů, i alkohol. Samozřejmě, že jako zdravotní prostředek by měl být zbaven spotřební daně a rozsortýrován na zboží vydávané proti receptu, na zboží ve volném nákupu i na artikl veskrze luxusní. V souvislosti s lékařským předpisem, který dříve představoval bezplatný výdej, se však v tuto chvíli objevuje otázka, zda by potřebná zdravotní dávka byla skutečně dostupná všem vrstvám společnosti.

        Bude asi potřebné, aby se sešel parlament a porokoval o zdravotně nejvýhodnější dávce alkoholu. Je nutné zavést podmínky, které zabrání vzniku situace, kdy budou její konzumenti kráceni, či bude tato dávka naopak zneužívána. Zda se bude jednat o příděl na hlavu nebo dle tělesné váhy nechť určí příslušná komise. Pokud by se výdej řídil vahou konzumenta, bylo by asi dobré vyvinout a dodat na sociální úřady speciální váhy, které by tiskly příslušné kupóny. O výběrovém řízení na jejich výrobu mohou rozhodnout buď orgány měst, či krajů. Minimální námi navrhované množství je jedno až dvě piva denně, či litrová dávka krabicového vína na dva dny. Výdej je možné provádět v Penny marketech, které toto zvýšení obratu zajisté uvítají.

Závěrem si připomeňme výhody, které toto opatření přinese. Za prvé se zlepší zdravotní stav obyvatel. Za druhé vzniknou nová pracovní místa spojená s výrobou speciálních vah. A za třetí spotřeba, která je tahounem ekonomiky, vystoupí o další stupínek směrem vzhůru.

                Bůh žehnej Americe.