Novinky :

21.2.2014

Knihy v rukopisech - Za hranou živlů

 

07.11.2012

Přidány nové písničky a texty v sekci "Přidáno 2012".

 

13.07.2012

V sekci "Přidáno 2012" je zveřejněna písnička "Ovečky z Frankfurtu" a "Hvězdná brána". Autorem textu je Petr Musílek, hudba a zpěv : Theo.

 

01.08.2010

Spuštěny nové oficiální webové stránky.

Podivný svět

  P O D I V N Ý   S V Ě T

  _________________________________________

  Petr Musílek

 1 9 9 8

 

 PODIVNÝ SVĚT.

 

 Bylo chvíli po poledni.

 Tulák v kupce sena spal.

 Z říční tůně kapr křičel.

 Hlemýžď někam pospíchal.

 Nebem plulo hejno koček

 a na stromě zpíval pes.

 Zajíc s puškou na rameni

 zvolna lezl na posez.

 Já tam byl a všechno viděl,

 vůbec nic jsem nepoplet.

 Jenom jsem se v duchu divil,

 jaký je to divný svět.

 

 

 DALEKOHLED

 Táta koupil dalekohled.

 Je s ním vidět do dáli.

 Lidi, lidi, to je pohled!

 Musím tátu pochválit.

 Ať ho kam chci pootočím,

 všechno je jak na dlani.

 V důlcích se mi točí oči

 z toho koukání.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TRAMVAJ

 

 V Praze je domů jako stromů.

 V ulicích jezdí tramvaje.

 A přestože se nepředjíždí,

 jednička vždycky vyhraje

 Nesplete se a nezabloudí

 a nevyjede z kolejí,

 protože uhnout ze své trasy

 tramvaje prostě nesmějí.

 Pan řidič cestou dává pozor,

 proto je jízda bezpečná.

 Když dojedeme na konečnou,

řekne nám, že je konečná.

 

 

 

 

 VLAŠTOVKY

 Přiletěly vlaštovičky,

 mají hnízdo za trámem.

 Budou zde jen do podzimu,

 to my se tak nemáme.

 S prvním mrazem řeknou lidem,

 že už to tu znají,

 a houfně se odstěhují

 do teplejších krajin.

 

 

 

 

 

 

 

 

 BUBLIFUK

 Povídal mi jeden kluk,

 že má doma bublifuk.

 Je v něm bublin bezpočet.

 Sám je zatím nespočet.

 Můžeme však sčítat spolu

 Já mám ty, co míří dolů,

 a on bude hlídat let

 těch, co chtějí uletět.

 Malé budou za půl bodu.

 Ale abych neměl škodu,

 ty barevné s odstíny,

 budou za dvě bubliny.

 

 

 

 

 SLUNÍČKO

 Sluníčko kulhá po obloze.

 Skákalo přes plot do dvora.

 Trochu se smeklo. Má třísku v noze.

 Měl bych mu zavolat doktora.

 Vždyť to je hloupost, říká s pláčem,

 jakpak sem doktor dosáhne.

 Chvilku se natáhnu na obláček

 a vítr mi ji vytáhne.

 

 

 

 

 

 

 

 

 KOMINÍK

 Kominík chodí po střeše.

 Nahlíží do komína.

 Sluníčko někam zapadlo,

 proto je taková zima

 Až všechny komíny vymete

 a zmizí všechny saze,

 bude zas modrá obloha

 v Chotěboři i v Praze

 

 

 

 

 

 

 

 

 BALÓNEK

 Balónek letěl ke sluníčku,

 jenže si špatně stáhl smyčku.

 Byl nafoukaný. A už není.

 V krouživém letu

 padá k zemi.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 ŽABÁK

 Sedí žabák v mělké louži.

 Nad tou louží čápi krouží.

 Čím dál níž

 a čím dál blíž.

 Žabáku, ty nevidíš?

 Ale vidím! Hezcí ptáci.

 Povídali staří raci...

 Teď už nevím,

 čím že jsou?

 Já byl tehdy za školou.

 

 

 

 

 

 U RYBNÍKA

 U rybníka voda stříká

 na Láďu i na Pepíka,

 do uší i do očí.

 Je srab, kdo se nesmočí.

 Franta také shodil šaty.

 Křičí: Jde se na piráty!

 Pirát, to je Anička,

 jeho malá sestřička.

 Ta hned bulí. Volá mamíí...

 Jenom chvíli byli sami.

 Máma křičí na tátu:

 Jdi se zastat pirátů!

 Když se potom táta zvedne,

 válečnická sláva bledne.

 Vytahá je za uši

 a slunce je osuší.

 

 

 ROGALO

 Křeček si koupil rogalo.

 Vylétl na oblohu.

 Kolenem zavadil o mraky.

 Chudák si natlouk nohu.

 Když přistál strašně nadával

 a hned, ještě v tom varu,

 popadl milé rogalo

 a dal ho do bazaru.

 Rychle se vyléčil z létání.

 Vždyť co mu na zemi schází?

 Radši si koupí počítač,

s ním nikde nenarazí.

 

 

 

 LETNÍ NOC

 V poli rostou kopretiny.

 V poli kvetou vlčí máky.

 Večer vrhá dlouhé stíny,

 s tmou si hraje na bubáky.

 Není ale koho strašit,

 o strach nikdo nestojí.

 Kolem cvrčci ticho plaší,

 nikdo se tu nebojí.

 

 

 

 

 

 

 ŘÍJEN

 Stojí hrušeň na poli,

 pozoruje okolí.

 Od města je slyšet pokřik.

 To jdou děti ze školy.

 Slunce svítí, jenom žhne.

 Je říjnové poledne.

 Obloha se koupe v modři,

 až kam oko dohlédne.

 Kluci hrušní zatřesou.

 Seberou, co unesou.

 Obloha se na to kouká

 s klidnou noblesou.

 

 

 SNĚHULÁCI

 Sněhuláci na zahradě

 stojí v dlouhé bílé řadě.

 A už zase chumelí.

 Zvali jsme je na kus řeči.

 Je však nikdo nepřesvědčí.

 Jsou moc nesmělí.

 

 

 

 

 

 

 POHÁDKA

 Kluk a holka běží cestou

 až k lesu, kde končí město.

 Jdou navštívit babičku.

 Nesou ji pár perníčků.

 Babička je pohádková,

 umí kouzlit a zná slova,

 která smutky vyléčí.

Všechny. I ty největší.

 

 A když někdy přijde slovo

 na chaloupku perníkovou,

 řekne: Vy má děťátka,

 to už je jen pohádka.

 

 

 

 KOSI

 Kosi chodí bosi

 trávou plnou rosy.

 A tak pěkně prosí,

 ať tu trávu zkosím.

 Že je od té rosy,

 zebou žluté nosy.

 

 

 HLEMÝŽĎ

 Dnes je hlemýžď na výletě.

 Ten měl, pane, ráno spěch.

 Nic nebalil. Nic nechystal.

 Dům si odnes na zádech.

 

 

 SLIMÁCI

 Slimáci se veselí,

 dali se nám do zelí.

 Ve všech hlávkách

 na zahradě

 nadělali tunely.

 Když už těch děr

 bylo hustě,

 veselí se na kapustě

 a z vyžraných hlávek křičí:

 "Dřív jsme se tak neměli!"

 

 

 

 

 

 KOMETA

 Nočním nebem přilétá

 strašně stará kometa.

 Okoukne si, jak zde žijem.

 Jsme dost cizí galaxie.

 Sem k nám běžně nelétá.

 Astrology prožene.

 Je vousatá, ne že ne!

 Chvíli bude odpočívat.

 No tak dobře, ať se dívá,

 však ona to dožene.

 

 

 PAN PUMPA

 Pan Pumpa studnu vyhloubil

 a potom pumpu stvořil.

 K studánce bylo daleko,

 kdo by se s kyblíky mořil.

 Teď cvičí, nikam nespěchá.

 Pumpa se každému líbí.

 Z dlouhé chvíle si vymýšlí,

 co mu tak ještě chybí.

 

 

 

 

 

 

 

 NA ZAHRADĚ

 Povídala mrkev

 modré kedlubně,

 i když bude sucho,

 že prý nezhubne.

 Uvidíš, že zhubneš,

 řekla kedlubna.

 Já to musím vědět,

 jsem tu od dubna.

 To jste, madam, mladší.

 Co já všechno vím!

 Já už tady byla

 vloni na podzim.

 

 

 UFONI

 Přiletěli ufoni,

 letos jako předloni.

 Zvaní i ti nezvaní

 na výroční setkání.

 Tam, kde ještě nebyli,

 šlapou kruhy v obilí.

 Strašně je to baví,

 protože jsou hraví.

 

 

 

 

 

 

 

 VRABCI

 Kdyby vrabci

 měli kapsy,

 slepicím by vyhládlo.

 Každé zrnko,

 každou slupku,

 by to hejno popadlo.

 Ani kohout Kykyryký

 nedohoní loupežníky,

 když se dají do lupu

 a navštíví chalupu.

 

 

 

 

 

 

 VZDUCHOLOĎ

 Vzduchem pluje vzducholoď,

 s druhou vzducholodí.

 Nikam se moc neženou,

 o nic nezávodí.

 Pozorují silnice.

 Obě lehčí vzduchu

 a smějí se pod vousy

 cestovnímu ruchu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 KRTEČEK

 Krteček je stavitel.

 Mistr první třídy.

 V zahrádce nám navršil

 malé pyramidy.

 I faraón z Egypta

 by závistí bledl.

 Co krteček dovede,

 on by nedovedl.

 A být tu pan Deniken

 s ostatními pány,

 začali by vyzvídat,

 kdo mu dodal plány.

 

 

 

 

 HAD

 Ze džbánu se souká had.

 Hady nikdo nemá rád.

 Ale tenhle, věřte mi,

 ten je cvičený.

 Když uslyší píšťaličku,

 zaváhá jen na chviličku.

 A potom ten had

 začne tancovat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 VÍTR

 Vítr je tulák. Hned je tady

 a hned je někde za lesem.

 Nakoukne na dvůr, do zahrady.

 To, co je lehké, odnese.

 Popadne lístek, který padá.

 Prosmekne se ti za zády.

 Nikdo se nikdy nedohádá,

 kam schovává své poklady.

 

 

 

 MOTÝL

 Letní den je pro motýly,

 jak neděle pro lidi.

 Obléknou si to nejlepší.

 Celý svět jim závidí.

 Že je svátek jenom chvíli?

 Tak, kam oko dohlédne,

 pro lidi i pro motýly,

 ať je všechno nádherné.

 

 

 

 

 

 

 

 KOUZELNÍK

 Kouzelník vykouzlí králíka

 a pár holubů v kleci,

 barevnou kytku, šáteček

 a plno dalších věcí.

 Potom jen mávne hůlčičkou

 a než otočíš hlavu,

 všechno, co vidíš odkouzlí

 a schová do rukávu.

 

 

 

 U SÍTĚ

 Míček vězí ve lví tlamě.

 Lev by to rád svedl na mne.

 Tak všem, co mě neznají,

 říkám: Tenis nehraji.

 

 

 

 

 

 

 DŮM HRŮZY

 Na pouti je domek

 plný strašidel.

 Nejspíš neuvěří,

 kdo je neviděl.

 Ani vstupné není

 zrovna nejdražší.

 Kdo si koupí lístek,

 toho postraší.

 

 

 

 

 

 

 

 

 KALUŽE

 Bublinky na kaluži.

 Už prší celý den.

 Jazýčky vody buší

 kalužím do oken.

 Ta okna nikdo neotvírá.

 V nich pád se zpomalí.

 Nezbude na nich díra,

 jen louž se zakalí.

 

 

 

 MRAVENCI

 Mravenci si staví dům

 do modravé výšky.

 Televizní anténu

 mají z pampelišky.

 Navečer si natočí

 knoflík k večerníčku

 a mravenčí mrňata

 usnou při měsíčku.

 

 

 

 

 

 

 MÍŠA

 Medvěd, to je dravé zvíře,

 bydlí v skalním doupěti.

 Přestože má hebký kožich,

 není hračkou pro děti.

 Ale tenhle šedý Míša,

 jak už pohled napoví,

 není vůbec nebezpečný,

 protože je plyšový.

 

 

 

 ZÁMEK

 Já mám zámek,

 ty máš zámek.

 Lidé nám je závidí.

 Mluvit o tom,

 jak se máme,

 to je něco pro lidi.

 Vždyť mít zámek

 není jen tak.

 To se vždycky vyplácí.

 Zámkem kolo zamykáme,

 je to zámek visací.

 

 

 

 

 

 

 JEŽIBABA

 Ježibaba bydlí za vsí,

 nikdy nikam nechodí.

 Když ji zveme na návštěvu,

 tak se jí to nehodí.

 Asi bývá radši sama.

 Nemá ráda děti.

 A jen večer,

 když už spíme,

 létá na koštěti.

 

 

 

 

 HEJKAL

 Hejkal chodí po lese.

 Lidi, lidi, třeste se.

 Když zahejká poprvé,

 všichni jsou jak bez krve.

 Podruhé už ubere.

 Postraší jen některé.

 A potřetí? Jen tak stranou

 řekne: Už mám odhejkáno.

 Co bych se dřel nadarmo.

 Vždyť tu hejkám zadarmo.

 

 

 

 

 

 

 

 ČERTI

 Čerti hráli mariáš

 v herně na rozcestí.

 Uměli to jen tak tak.

 A neměli štěstí.

 Přišli o své zlaťáky,

 o fajfky i rance.

 I dluhopis prohráli

 na své vklady v bance.

 Když se domů vrátili,

 Luciferka řekla:

 Nechoďte mi na oči!

 Vypadněte z pekla!

 

 

 MAJÁK

 Maják svítí na pobřeží

 nad skalními útesy.

 Zdraví plachty, zdraví plavce,

 samota ho neděsí.

 On ten maják vlastně není

 v té pustině vůbec sám.

 Náklad jeho světla vezou

 plachetnice kdo ví kam.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 PŘESTÁVKA

 Silnici z Prahy do Brna

 postihla náhlá obrna.

 Přes pruhy zleva do prava

 je zastavená doprava.

 Auta si trochu orazí.

 Vůbec nic jim tu neschází.

 Až ovčák ovečky převede,

 doprava se zas rozjede.

 

 

 

 

 

 NÁŠ SVĚT

 Někdy hřeje sluníčko.

 Někdy pálí mráz.

 Někdy je čas na všechno.

 Někdy není čas.

 Někdy bouřka zabouří.

 Pak je bezvětří.

 Někdo šetří kde může.

 Někdo nešetří.

 Někdo pravdu promluví,

 jen kdyby se splet.

 Někdo radši nemluví.

 Takový je svět.

 

 

 

 

 

 BÍLÁ PANÍ

 Na hradě i v podhradí

 někdo ve tmě štrachá.

 To jde kolem bílá paní

 a je strašně plachá.

 Prý je staré strašidlo.

 Ále, třesky plesky!

 Možná se jen schovává,

 že neumí česky.

 

 

 VELRYBA

 Velryba se koupe v moři

 od rána až do noci,

 kolem ní se prohánějí

 žraloci a rejnoci.

 Velrybu to nezajímá.

 Ať si hrají sami.

 Velryba se kamarádí

 jenom s velrybami.

 

 

 

 

 

 

 

 KAKTUS

 

 Kaktus si vzal do hlavy,

 že by byl moc rád,

 kdyby jsem ho naučil

 číst a počítat.

 Přihlásím ho do školy.

 Oholí si knírek

 a bude, když vydrží,

 třeba inženýrem.

 

 

 FRANTIŠEK

 Pravítko a trojuhelník

 vyrazily do světa.

 Franta na ně nebyl hodný

 a navíc je popleta.

 Co jen mohl špatně změřil.

 Dělal samé zmetky.

 Ty dva prostě nebavilo,

 nosit domů pětky.

 Teď si pěkně chodí světem,

 všechno sami měří.

 Když to říkám Františkovi

 tak mi nechce věřit.

 

 

 

 TEREZKA

 Terezka jde do školy.

 Už se na to těší.

 Ve škole ji naučí

 jak být čím dál větší.

 Bude tam číst, počítat

 a za malou chvilku,

 odříká nám nazpaměť

 celou násobilku.

 

 

 

 

 VLÁČEK

 V tomto domě bydlí vláček,

 který projel zemí hraček.

 Přes hranici, přes celnici.

 Co bych ještě mohl říci.

 Snad, že je ten domek blízko.

 Až k nám slyším píšťal pískot.

 A že ten vlak nevidím?

 Ne, za to se nestydím.

 Mně už ujel. Už jsem mimo.

 I já běhal za mašinou

 oči plné úžasu.

 Přes hranici, přes celnici.

 Jen to zkuste uličníci!

 Já jsem bez pasu.

 

 

 

 MANÉŽ

 Svět je jedna velká manéž.

 Klaun se na nás zubí.

 Sotva skončí jeho číslo,

 už lev cení zuby.

 Do kola se všechno motá,

 žongléři i koně.

 Cirkus hraje pro ty dole,

 i těm na balkónech.

 A nakonec přijde konec.

 Prostě, jak když utne.

 A i kdybys protestoval,

 nevracejí vstupné.

 

 

 VEČER

 Ovečky se pasou

 v louce na stráni.

 Někde dole ve vsi

 zvoní klekání.

 Nebem éro letí,

 v dálce hvízdá vlak.

 Západ mává křídly,

 jak pták ohnivák.

 To se asi slunce

 chystá na spaní.

 Někde dole ve vsi,

 zvoní klekání.

 

 ______________________________________________________________