PODIVNÝ  SVĚT

 

 

Petr Musílek

  

 

 

PODIVNÝ  SVĚT

 

Bylo chvíli po poledni.

Tulák v kupce sena spal.

Z říční tůně kapr křičel.

Hlemýžď někam pospíchal.

Nebem plulo hejno koček

a na stromě zpíval pes.

Zajíc s puškou na rameni

zvolna lezl na posed.

Já tam byl a všechno viděl,

vůbec nic jsem nepoplet.

jenom jsem se v duchu divil,

Jaký je to divný svět.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VZDUCHOLOĎ

 

Vzduchem pluje vzducholoď,

s druhou vzducholodí.,

Nikam se moc neženou,

o nic nezávodí.

Pozorují silnice.

Obě lehčí vzduchu

a smějí se pod vousy

cestovnímu ruchu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ROGALO

 

Křeček si koupil rogalo.

Vylétl na oblohu.

Kolenem zavadil o mraky

Chudák si natloukl nohu

Když přistál strašně nadával

a hned, ještě v tom varu,

popadl milé rogalo

a dal ho do bazaru.

Rychle se vyléčil z létání.

Vždyť co mu na zemi schází?

Radši si koupí počítač,

s ním nikde nenarazí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

KOMINÍK

 

Kominík chodí po střeše.

Nahlíží do komína.

Sluníčko někam zapadlo,

proto je taková zima.

Až všechny komíny vymete

a zmizí všechny saze,

bude zas modrá obloha

v Chotěboři i v Praze

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SLUNÍČKO

 

Sluníčko kulhá po obloze.

Skákalo přes plot do dvora.

Trochu se smeklo. Má třísku v noze.

Měl bych mu zavolat doktora.

Vždyť je to hloupost, říká s pláčem,

jakpak sem doktor dosáhne.

Chvilku se natáhnu na obláček

a vítr mi ji vytáhne.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VLAŠTOVKY

 

Přiletěly vlaštovičky,

mají hnízdo za trámem.

Budou zde jen do podzimu,

to my se tak nemáme.

S prvním mrazem řeknou lidem,

že už to tu znají,

a houfně se odstěhují

do teplejších krajin.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TRAMVAJ

 

V Praze je domů jako stromů.

V ulicích jezdí tramvaje.

A přestože se nepředjíždí,

jednička vždycky vyhraje.

Nesplete se a nezabloudí

a nevyjede z kolejí,

protože uhnout ze své trasy

tramvaje prostě nesmějí.

Pan řidič cestou dává pozor,

proto je jízda bezpečná.

Když dojedeme na konečnou,

řekne nám, že je konečná.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ZLATÁ  RYBKA

 

Vytáhl jsem zlatou rybku

Radost nad radost

Rybka na mne oči poulí

Z hlasu číší zlost

 

Za to žes mne chytil chlape

A vyplenil tůň

Hned tady a okamžitě

Má tři přán splň

 

Koukám jako hloupý pulec

Jen se světe div!

Už ani ty zlaté rybky

Nejsou to co dřív

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ŽÍŽALY

 

Šel jeden  žížal

s jednou žížalou

po louce

kterou horko vyžalo

Uf to je žízeň

řekla žížala

Jsem z toho hicu

jako křížala

Žížal řek Zmlkni

To ti nesluší

Najdeme stín

Však časem zaprší

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VRABCI

 

Kdyby vrabci

měli kapsy,

slepicím by vyhládlo.

Každé zrnko,

každou slupku,

by to hejno popadlo.

Ani kohout Kykyryký

nedohoní loupežníky,

když se dají do lupu

a navštíví chalupu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

NA  ZAHRADĚ

 

Povídala mrkev

modré kedlubně,

i když bude sucho,

že prý nezhubne.

Uvidíš, že zhubneš,

řekla kedlubna.

Já to musím vědět,

jsem tu od dubna.

To jste, madam, mladší.

Co já všechno vím!

Já už tady byla

vloni na podzim.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘESTÁVKA

 

Silnici z Prahy do Brna

postihla náhlá obrna.

Přes pruhy zleva doprava

je zastavená doprava.

Auta si trochu orazí.

Vůbec nic jim tu neschází.

Až ovčák ovce převede,

doprava se zas rozjede.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

BALÓNEK

 

Balónek letěl ke sluníčku,

jenže si špatně stáhl smyčku.

Byl nafoukaný. A už není.

V krouživém letu

padá k zemi.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

UFONI

 

Přiletěli ufoni,

letos jako předloni.

Zvaní i ti nezvaní

na výroční setkání.

Tam, kde ještě nebyli,

 šlapou kruhy v obilí.

Strašně je to baví,

protože jsou hraví.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SLIMÁCI

 

Slimáci se veselí,

 dali se nám do zelí.

Ve všech hlávkách

 na zahradě

 nadělali tunely.

Když už těch děr

bylo hustě,

 veselí se na kapustě

a z vyžraných hlávek křičí:

„Dřív jsme se tak neměli!“

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

KOMETA

 

Nočním nebem přilétá

 strašně stará kometa.

Okoukne si, jak zde žijem.

Jsme dost cizí galaxie.

Sem k nám běžně nelétá.

Astrology prožene

Je vousatá, ne že ne!

Chvíli bude odpočívat.

No tak dobře, ať se dívá,

však ona to dožene.

 

                                                  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VELRYBA

 

Velryba se koupe v moři

od rána až do noci,

kolem ní se prohánějí

žraloci a rejnoci.

Velrybu to nezajímá.

Ať si hrají sami.

Velryby se kamarádí

 jenom s velrybami.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ROZHOVOR

 

Potkal zajíc zajíce

na zaječím plácku

Ten hubený povídá

Tak jak se máš Macku?

Už mi to tak neběhá

Odpoví ten tučný

Není to nic k chlubení

Lepší je být stručný

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

HON

 

Je čas honů. Přes trs trávy

tiše mžourá zajíc

I když nikdy nepozdraví

všichni ho tu znají

 

Je to lenoch. Nezvedne se

Ani v dešti broků

Když vydrží, může tady

přečkat i sto roků

 

Odpočívá. Má dost času

Než hon dojde konce

 bude si tu jen tak ležet

a počítat honce

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SNĚHULÁCI

 

Sněhuláci na zahradě

stojí v dlouhé bílé řadě.

A už zase chumelí.

Zvali jsme je na kus řeči.

Je však nikdo nepřesvědčí.

Jsou moc nesmělí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

POHÁDKA

 

Kluk a holka běží cestou

až k lesu, kde končí město.

Jdou navštívit babičku.

Nesou jí pár perníčků.

 

Babička je pohádková,

umí kouzlit a zná slova,

která smutky vyléčí.

Všechny. I ty největší.

 

A když někdy přijde slovo

na chaloupku perníkovou,

řekne: Vy má děťátka,

to už je jen pohádka.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

KOLEDA

 

Je blízko do půlnoci

zrozené ze zpěvu.

Vzpomínkou dávné noci

jde mlha úsměvu.

V ní spánek příštích dětí.

Ví bůh, zda spasí svět.

Je lépe nevěděti?

Za tvar snu nevidět?

Tak dříme všechno kolem.

My dole v pokoře.

Ve chlévě oslík s volem.

A hvězda nahoře.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MANÉŽ

 

Svět je jedna velká manéž.

Klaun se na nás zubí.

Sotva skončí jeho číslo,

už lev cení zuby.

Do kola se všechno motá,

žongléři  i koně.

Cirkus hraje pro ty dole,

i těm na balkónech.

A nakonec přijde konec.

Prostě, jak když utne.

A i kdybys protestoval,

nevracejí vstupné.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

HEJKAL

 

Hejkal chodí po lese.

Lidi, lidi, třeste se.

Když zahejká poprvé,

všichni jsou jak bez krve.

Podruhé už ubere.

Postraší jen některé.

A po třetí? Jen tak stranou

řekne: Už mám odhejkáno.

Co bych se dřel nadarmo.

Vždyť tu hejkám zadarmo.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ČERTI

 

Čerti hráli mariáš

v herně na rozcestí

Uměli to jen tak tak

 a neměli štěstí.

Přišli o své zlaťáky,

o fajfky i rance

I dluhopis prohráli

na své vklady v bance

 Když se domů vrátili,

Luciferka řekla:

Nechoďte mi na oči!

Vypadněte z pekla!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

JEŽIBABA

 

Ježibaba bydlí za vsí,

nikdy nikam nechodí.

Když ji zveme na návštěvu,

tak se jí to nehodí.

Asi bývá radši sama.

Nemá ráda děti.

A jen večer,

když už spíme,

létá na koštěti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DŮM  HRŮZY

 

Na pouti je domek

plný strašidel.

Nejspíš neuvěří,

kdo je neviděl.

Ani vstupné není

zrovna nejdražší.

Kdo si koupí lístek

toho postraší.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VOSÍ  HNÍZDA

 

Byl les a v lese vosí hnízda

Když ses jim vyhnul bzučeli jen skromně

Moc nevadili a tak mnohý přizná

Ať si tam bzučí jen je nemít v domě

 

Do lesa jít se dalo bez rámusu

s respektem k místům kde se rojí

než přišli zachránci, co měli plnou pusu

toho, že tento nešvar rázně zhojí

 

 K hnízdům se vydali a směle zašťourali

v té díře kde ta havěť žila

a potom rychle na útěk se dali

neboť se hejna rozdráždila

 

A teď jsou všude, rozzlobeně bzučí

občas i pustí žihadlo

a všichni kolem udiveně skučí

jak to s tím lesem dopadlo

 

 

 

 

 

CIRKUS

 

Á, bé, Cé, Dé,

cirkus jede

É, eF, Gé, Há

pes za nim běhá

CHá, eL, eM, eN, Ó

zatočil vlevo

Pé, Qé, eR, eŘ

v klecích veze zvěř

eS, eŠ, Té, Ťé

už byl v celém světě

Ú, Vé, dvojité Wé, X

lvi se učí číst

Ypsilon, Zet, Žet

dneska se vrátil zpět

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ROZPOČÍTADLO

 

En , ten týky, kliky, bé,

co bylo už nebude

To co bylo, ztratilo se,

jak když ovce trávu spase.

En, ten týky, kliky, bé,

co bylo už nebude.

Ani co je, nezůstane

I z toho se bylo stane.

Ať to zkoušíš dělit, sčítat,

čas si to sám rozpočítá.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ROK  POČÍTÁ  MĚSÍCE

 

Leden zebe. Únor studí

Do březne se jaro budí

V dubnu prší A pak hned

květe kvete jako květ

Červen neví co je zima

Nosí třešně za ušima

Červenec? To krásně zní

Začínají prázdniny

Srpen chodí po strništi

Od rybníků děti piští

Dny běží jak ohaři

Ouvej, ouvej do září

To už je tu zase škola?

V říjnu hříbek z lesa volá:

Podzim ten mám strašně rád

Po říjnu je listopad

Sněží, sněží na prosinec

Honem šálu Zvednout límec

Dvanáct? To je správný počet

Zbývá změnit letopočet

 

 

 

 

 

NÁŠ SVĚT

 

Někdy hřeje sluníčko.

Někdy pálí mráz.

Někdy je čas na všechno.

Někdy není čas.

Někdy bouřka zabouří.

Pak je bezvětří.

Někdo šetří kde může.

Někdo nešetří.

Někdo pravdu promluví,

jen kdyby se splet.

Někdo radši nemluví.

Takový je svět.