Petr Kukal  -  Polabské evagelium

 

         Člověk, který není pravidelným čtenářem edičních plánů a má svoji knihovnu vrchovatě naplněnou knihami přicházejícími dlouhá desetiletí, velmi rozvažuje zda to nové bude přínosem. Pokud se tak stane, je to téměř zázrak. Vždyť my, pamětníci, nehledáme již knihy srovnatelné kvalitou s těmi zabydlenými v našich knihovnách, ale pokud vůbec ještě něco, tedy svěží dech

a krásu, které není nikdy dost.

          Mne takový zázrak potkal při knižním trhu v Lysé nad Labem. Pravda je, že setkání

s  Polabským evangeliem předcházela návštěva jeho autora u našeho prodejního stánku.

Teprve doma jsem knihu poprvé přečetl, abych se k ní znovu a znovu vracel. Je to kniha útlá a půvabná jak obsahem, tak technickým provedením. Čtyřiadvacet čtyřverší Petra Kukala jakoby vystupovalo z obrazů výtvarníka, který se tohoto vydání již nedožil

 

Ale posuďte sami. Nahlédněte do veršů a možná spatříte i něco z obrazů stojících vedle básní.

 

DOMOV

 

Polabí. Můj kraj. Domov můj.

Můj Nazaret. Můj Betlém.

Zem přehlížená – jak ten hnůj,

co Krista hřál svým teplem.

 

OPUKA

 

Do jakých desek Boží ruce

vepíší svoje zákony

v Polabí, rostlém na opuce?

Lámavé. Křehké. Jako my.

 

JARO V POLABÍ

 

K nám chodí jaro samozřejmě:

nic nehraje, nic nečeká...

Takovou ženu, Pane, dej mně.

Samozřejmého člověka.

 

POLABSKÁ POEZIE

 

Údolím Rhóny mistrál vane -

Polabím vánek jako dech.

Dary tisíckrát vysmívané

v nás dozrát nech!

 

 

K tomu aby měl člověk plný zážitek z této knihy, musí ji držet v ruce, listovat stránkami, vracet se

k přečtenému. Křehkost vložená do slov pluje jako lodička mezi kouzelnými obrazy a dole pod hladinou se míhají stříbrná těla ryb nesoucích poselství. Na monitoru, kam vkládám své dojmy,

mohu načrtnout pouhý obrys. Polabské evangelium však patří k nevelkému množství knih, které se dožadují fyzického kontaktu. Jsou výzvou a podanou rukou. Snad se patří poděkovat všem, kteří se na tomto drobném skvostu podíleli a tuto podanou ruku nenechat bez povšimnutí.

 

A neodpustím si závěrem ještě jednou citovat autora,

 který v básni LABE říká:

 

Jak smutek prázdných nadějí

je kalná voda Labe

A čisté moře – přijme ji.

Jako nás zlé a slabé....

 

 

 

 

 

 

 

Petr Kukal – Polabské evangelium

Obrazy Ladislav Leitgeb

Vydala Česká křesťanská akademie

ve spolupráci s nakladatelstvím PhDr Milana Nováka

Brandýs nad Labem

o velikonocích 2006

Vydání 1.