PARADOXNÍ  PŘIKÁZÁNÍ

     Doktor Kent M. Keit, autor Paradoxních přikázání sice prošel řadou světových univerzit, ale základ knihy vložil do letáčku „Tichá revoluce“ již jako devatenáctiletý student.

      Muselo uplynout dalších třicet let, než kratičký desetibodový text doplnil úvodní a závěrečnou kapitolou a každé z přikázání rozvinul v několikastránkovou úvahu.

      Myšlení o životě není příběhem, který lze převyprávět a tedy si dovolím citovat:

                            Paradoxní přikázání

1. Lidé jsou pošetilí sobci. Přesto je mějte rádi.

1. Když konáte dobro, lidé vás obviní ze skrytých sobeckých motivů.

            Přesto konejte dobro.

1. Když máte úspěch, získáte falešné přátele a skutečné nepřátele.

Přesto usilujte o úspěch. 

1. Na dobro, které vykonáte dnes, se zítra zapomene.

Přesto konejte dobro.

1. Upřímnost a otevřenost z vás dělá snadný terč.

Přesto buďte upřímní a otevření.

1. Největší lidé s největšími myšlenkami bývají sestřeleni nejmenšími

lidmi s nejmenšími myšlenkami. Přesto myslete ve velkém.

1. Lidé mají rádi outsidery, ale následují jenom vůdce.

Přesto bojujte i za outsidery.

1. Co stavíte léta, může být zničeno přes noc. Přesto stavějte.

1. Když nabídnete pomocnou ruku, můžete se dočkat nevděku.

Přesto lidem pomáhejte.

1. Dejte světu ze sebe to nejlepší – a dostanete do zubů.

Přesto dávejte světu to nejlepší.

 Tuto nabídku nezbývá než uzavřít slovy autora: „Ať už se rozhodnete dělat cokoli,

jedno je jisté: Žijete-li paradoxní život, naleznete v tomto bláznivém světě smysl života. Dosáhnete změny. Změníte životy. Jedním z životů, které změníte, bude i ten váš.“

Čerpat lze i z www.paradoxicalcommand-ments.com.

Knihu z anglického originálu přeložila Alexandra Fraisová. Vydala Euromedia Group.k.s.-Ikar. Praha 2003