Loď bláznů

Asi každý z nás se občas zamýšlí nad minulostí, přítomností a budoucností. A protože časový odstup klame, zdá se nám, že by bylo možná lepší, žít v jiných rozumějších a klidnějších dobách. Ve skutečnosti se svět lidí ve svých podstatných rysech příliš nemění. Samozřejmě, že se obklopujeme jinými předměty, chodíme v jiných kostýmech věříme v jiné strašáky i v jiné idoly. Naše povaha, naše sklony a naše nerozumnost, pokud vůbec, tak pokračuje pouze drobnými krůčky k tomu co lze nazvat ideálem. Zacituji zde uvodní verše textu starého více než 500 let, z „Lodi bláznů“, která vyplula v onom pro nás vzdáleném čase.

V bláznivém reji list a list.

Za knihou kniha, nač je číst -

Vše dávno vím, vším jsem si jist

           Když v roce 1494 vyšla v basilejském nakladatelství kniha Sebastiana Branta s ilustracemi Albrechta Durera - Loď bláznů - vznikl první bestseller v historii německé literatury. Své místo na špici čtených a šířených knih si dokázal udržet 280 let až do vydání Goethova románu - Utrpení mladého Werthera. Její popularita byla částečně předurčena satirickým textem i užasnými ilustracemi Albrechta Durera. To samo o sobě by však nestačilo. Byl zde i pocit čtenářů, že objevují svět který je obklopuje, že se mohou z nadhledem usmívat svým sousedům a ctižádostivcům své doby, aniž by si uvědomili, že i oni patří na této lodi k členům posádky.

Není vám až povědomá tato namyšlenost dávných dob?

Bláznivý krejčíř! Vzít chce míru

Souším i vodstvům, všehomíru,

Lidem všem, osadám i městům -

A spíchne sotva starou vestu

Blázne jenž převracíš se v loži,

Spi, nečitelné písmo boží,

Ať čteš jak čteš, si nevyložíš!

     Četba knih není pouze objevováním nového, ale i nekončící diskusí lidského povědomí.Vždyť dobrá kniha, /a to se netýká pouze úzkého výběru vytvořenému osobním vkusem/, vede s neustále se obnovujícím celkem, kterým je lidská společnost nekončící dialog. Někdy na léta mizí z povědomí, aby se v potřebném okamžiku vynořila a byla inspirací, či poučením těm nově přicházejícím a hledajícím.

Závěrem snad zbývá pouze ocitovat titul: Líbiti se sám sobě.

Nadarmo se sám sebe ptáš,

Kdo je ta povědomá tvář.

Blázne to není klam či mam,

Ten šerý přízrak, tos ty sám!

Loď bláznů

Sebastian Brant / Albrecht Durer

Přebásnil Josef Brukner

Odpovědný redaktor Stanislav Zedníček

Pro členy klubu přátel poezie vydal

Československý spisovatel

Praha 1972

Vydání první

Náklad 14.000 výtisků